Ústavní soud z procesních důvodů odmítl stížnost spolku na dohodu o dolu Turów. Obsah nehodnotil
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Důvody odmítnutí jsou procesní, věcně obsah dohody nehodnotil. O skončení řízení u ÚS informovala na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), výsledek přivítala. Informaci potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
„Ústavní soud stížnost odmítl z procesních důvodů pro nepříslušnost," řekla Číhalíková Sedláčková. Stížnost směřovala jednak proti usnesení vlády, což soud označil za interní rozhodnutí exekutivy, které přezkoumávat nemůže, a jednak proti uzavření dohody samotné. Nejde však o typ mezinárodní smlouvy, kterým by se soud mohl věcně zabývat, tedy o takzvanou prezidentskou smlouvu.
Dohoda o Turówu vznikla v jiném režimu. „Uzavření, realizaci a respektování takové smlouvy vládou České republiky lze posuzovat jen v rámci její ústavně politické odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně se všemi z toho případně plynoucími důsledky," stojí v usnesení ÚS.
Když @hubackova_anna tvrdí, že ÚS stížnost na dohodu o Turowu zamítl, neříká pravdu - Ústavní soud pouze odmítl a řekl, že mu nepřísluší se jí zabývat. O správnosti dohody nijjak nerozhodoval. https://t.co/FPKAR8ISSh
— Společně pro vodu (@SpolecneProVodu) August 26, 2022
Důl leží v Polsku poblíž českých hranic. Negativní dopady těžby pociťují obce na české straně, jde zejména o úbytek spodní vody. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. S dohodou však nejsou spokojení někteří lidé z příhraničí, podle nich nezabrání škodám. Kritizovala ji také opozice.
Stížnost k ÚS podal Sousedský spolek Uhelná spolu se třemi fyzickými osobami. Odmítnutí stížnosti podle aktivistů z platformy Společně pro vodu ukázalo, že v Česku neexistuje instance, jež by mohla dohodu - podle nich špatnou - přezkoumat.
„Formalistický přístup soudu nás mrzí. Místní dlouhodobě upozorňují na porušování svých práv a teď i ÚS jim nechce pomoci. Jediný, kdo momentálně může začít jednat, je Evropská komise. Ještě vhodnější by však bylo obnovit jednání obou stran a obsah dohody, která nepomáhá místním obyvatelům, změnit," uvedla na webu platformy Společně pro vodu právnička Petra Kalenská z expertní skupiny Frank Bold, která stížnost zpracovala.
Paní ministryně, opatrně bych Vám doporučil si usnesení soudu přečíst znovu.
— Milan Starec (@FacingTurow) August 26, 2022
ÚS obsah dohody vůbec nehodnotil, nýbrž konstatoval, že se necítí povolán se mezistátní smlouvou zabývat.
Nerozumíte psanému textu nebo záměrně lžete? ????????♂️ https://t.co/F4NnBM8keq
Hubáčková na twitteru rozhodnutí ÚS přivítala, jde podle ní o potvrzení, že smlouva byla dobře vyjednaná. Platforma Společně pro vodu ale takovou interpretaci odmítá s tím, že soud se "správností dohody" nezabýval. Platforma trvá na svém kritickém postoji. Dohoda prý obyvatele českého území neochrání před úbytkem vody. Zajistila jen část peněz na krizovou infrastrukturu - vodovody. Dohoda podle platformy navíc porušuje evropské právo.
Součástí dohody je také dokončení podzemní stěny a stavba valu. Polsko navíc vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč).
