Čeští vědci budou učit Italy jíst sumce. Na jihu Evropy je to invazivní druh
Vědci z Česka, Itálie a Portugalska se pouští do pětiletého projektu. Budou při něm mimo jiné monitorovat rozšiřování sumců na jihu Evropy, kde je tato ryba nepůvodním a invazivním druhem. Součástí projektu má být i snaha dostat sumce na jídelníček obyvatel severu Itálie.
O novém projektu informovalo v tiskové zprávě Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV ČR). Potrvá pět let a zapojí se do něj vědci z Česka, Itálie a Portugalska.
Zatímco v tuzemsku je sumec žádoucí, v jihoevropských jezerech jde o nepůvodní a invazivní druh, který působí škody na ekosystému.
„V Itálie je to problém posledních desetiletí, Portugalsko to řeší posledních zhruba 10 let. Jsou lokality, které těží z výskytu sumců, protože tam vyráží rybáří z celé Evropy za velkými úlovky, což prospívá tamní ekonomice. To platí například pro italskou řeku Pád, která je tím vyhlášená. Nyní se ukazuje, že to je vážný problém. Například v Portugalsku sumec likviduje endemické druhy a hrozí jejích vyhynutí, doposud se tam totiž takto vrcholový predátor nevyskytoval,“ sdělil Drbně vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR.
Na jih Evropy se sumec dostal právě kvůli sportovním rybářům. „Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb a s příchodem sumce tak přibyl obrovský a nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby včetně vzácných, endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ vysvětlil v tiskové zprávě Čech. Připomněl, že na jihu Evropy je možné chytit sumce dlouhého 2,5 metru s váhou přes 100 kilogramů.
Výzkum zahrnuje mapování výskytu sumce, a tak bude na programu i odběr vody. Výskyt sumců se totiž dá určit díky odebrání několika litrů vody.
Vědci budou sledovat celkem 50 nádrží a jezer v Itálii, Portugalsku a České republice. Například v Itálii to bude jezero Maggiore a v Česku nádrž Římov. Sumce budou mimo jiné lovit. K tomu vyzkouší některé metody včetně harpuny. S odlovem této ryby pak má pomoci více než 200 komerčních a sportovních rybářů. Cílem bude snížit jejich počet o desítky procent.
Sumec může být dlouhý přes dva metry, jeho váha pak dosahuje i 100 kilogramů. Foto: Biologické centrum AV ČRSoučástí programu má být ale také osvěta směrem k rybářům i obyvatelům jihoevropských zemí. „Rybáře musíme přesvědčit, aby neroznášeli sumce do dalších jezer, aby své úlovky nevraceli do vody a odnášeli si je domů. Veřejnost je třeba přesvědčit o tom, že sumec je skvělá ryba k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ uvádí Čech.
Hlavně v severní Itálii, kde se invaze sumce vymkla kontrole, by měla vzniknout lokální ekonomika, kdy se budou vyrábět sumčí produkty a restaurace nabízet pokrmy z této ryby, vyplývá z tiskové zprávy BC AV ČR.
Sumec je oblíbeným cílem českých rybářů. Například v roce 2018 ulovil Miroslav Tyl v lipenské přehradě kus, který měřil 210 centimetrů a vážil zhruba 80 kilogramů.
„Člověk na to musí být připravený. Nesmí stát moc blízko břehu, aby mohl vzít prut do ruky, musí se zapřít… na pruty mám speciální držáky a když sumec zabral, byla to taková síla, že se mi ze začátku nedařilo z nich prut vyndat. Musel jsem počkat na pohyb sumce a pak teprve prut vyháknout. Pak jsme mohli nasednout na loď a vyrazit za ním, protože jsme měli nástrahu zavezenou 150 metrů od nás. Ze břehu by nešel přitáhnout,“ popsal v roce 2018 boj s velkou rybou v rozhovoru pro Drbnu.
