Část expozice Dlaskova statku v Dolánkách je věnována předpovědi počasí
Část expozice Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova na Semilsku, který je národní kulturní památkou, je nyní věnována předpovědi počasí. Právě v období Vánoc se tím hospodáři v dřívějších dobách často zabývali.
Hospodáři sledovali počasí po 12 dnů od Štědrého dne po Tři krále, kdy každý den symbolizoval jeden měsíc v roce. Využívali k tomu různé praktiky, které nám dnes mohou připadat už trochu nevěrohodné. „Protože se k tomu třeba používalo 12 slupek cibule, do kterých se nasypala sůl, a podle toho, jestli se rozpustila, nebo nerozpustila, tak se uvažovalo o tom, jestli ten měsíc bude suchý nebo mokrý a jestli se tedy bude dařit tomu, co chci vypěstovat na zahradě," uvedla autorka expozice Vladimíra Jakouběová. Obdobně se podle ní počasí předpovídalo například z ořechových skořápek, pod nimiž byla sůl nasypána.
Hospodáři při předpovědích často vycházeli ze sedmiletého cyklu. „Podle zápisů, které si dělali v tomto období, tak si z toho vzali nějaký průměr a vyvozovali, jaké to počasí bude. Ono se to zdá trošičku nepravděpodobné, ale tuto praktiku ještě řada lidí tady v Turnově dělá," řekla Jakouběová.
Expozice Dlaskova statku byla letos nazvaná Rok hospodáře od jara do zimy a v průběhu roku se měnila podle toho, o jakou část roku šlo. „Nyní jsme se dostali do období, kdy hospodář má vše hotovo a může se věnovat klidnější práci, opravám nějakého nářadí. Tak jsme se snažili tu expozici přizpůsobit adventnímu času a je to taková expozice, která by v návštěvnících měla vyvolat vánoční náladu," dodala Jakouběová.
Období adventu a Vánoc bylo pro vesničany časem odpočinku. Skončily práce na polích i v sadech, obilí bylo na sýpce, len byl vyvochlován, zemědělské nářadí uklizeno, sklepy a komory byly plné zásob. Ženy se scházely na přástky nebo na draní peří, děti se těšily na Barborku a Mikuláše, hospodáři zateplovali obydlí. A týden před Štědrým dnem pak začaly velké přípravy na Štědrý den. V předvečer svátku se napekly a navařily dobroty, které se podávaly po celý dvanáctidenní vánoční čas. Pokrmy se připravovaly z plodin, jimž lidová víra připisovala v přeneseném významu vlastnosti vegetativní síly, například z mouky z vlastní úrody, z máku, hrachu či hub. Pro ochranu nechyběly šípky, med a česnek. Byla to součást obřadů a obyčejů, které souvisely se zabezpečením zdaru v nadcházejícím roce nejen v rodině, ale i v hospodářství.
