Záloha za petku a plechovku má být 4 až 5 korun. Systém chce stát spustit za dva roky

Kromě obchodů se mají zapojit také všechny čerpací stanice s plochou nad 50 metrů čtverečních. Povinně se budou muset zapojit i on-line výrobci. Menší prodejny se budou moci zapojit dobrovolně, může jít například o kiosky, trafiky nebo bufety. V obcích s více než 300 obyvateli, kde žádné odběrové místo nevznikne, ho zřídí povinně operátor systému, který má pro správu zálohování obalů vzniknout. Operátora mají založit subjekty, které pokrývají minimálně 80 procent obalů podléhajících zálohovaní na trzích. Ministerstvo životního prostředí vybere operátora na základě výběrového řízení, bude ho autorizovat, a tedy i kontrolovat.

Hladík řekl, že cílem celého systému je vrátit do oběhu 90 procent plastových lahví do pěti let od spuštění systému. Poznamenal, že dnes jen část recyklovaného materiálu z PET lahví slouží k výrobě nových lahví, zbytek se využívá v dalších odvětvích. Cílem ministerstva je podle něj také podpořit cirkulární ekonomiku a splnit cíle vycházející z evropské legislativy, tedy aby se vratné PET lahve využívaly znovu jako lahve.

Podle Hladíka by systém neměl stát občany nic navíc. Zákazníci budou s PET lahvemi a plechovkami zacházet podobně jako se sklem, obaly budou zálohované a bude možné je vracet v obchodech. Nebude nutné obaly nijak vymývat, nicméně se musí do sběrných míst vracet nezdeformované a včetně etikety tak, aby bylo možné naskenovat unikátní EAN kód. Ze zálohovací povinnosti budou vyjmuty obaly od mléka, olejů, sirupů a alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 15 procent, ze kterých nelze kvůli znečištění vyrobit nové.

Ministerstvo předpokládá, že systém zálohování by ročně zvládl 1,8 miliardy PET lahví, což je asi 47 tisíc tun materiálu. Plechovek lze podle něj zálohovat 800 milionů kusů, což odpovídá 15 tisícům tunám.

Legislativa, která systém zálohování zavede, má podle Hladíka vzniknout letos. Ministr řekl, že zavedení zálohování nebude stát občany nic navíc, kromě záloh, které dostanou zpět. Systém podle něj také nemá narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Poznamenal, že výrobci již dnes platí recyklační poplatky. „To, co už dnes platí, budou platit novému operátorovi," doplnil.

Zálohování by podle Hladíka nemělo obce připravit o peníze z prodeje vytříděného materiálu. Dostanou podle něj "drobnou odměnu" v podobě manipulačního poplatku. Zároveň by měly také dostat část nevrácených záloh, které by se měly rozdělovat v poměru 15 procent pro obce a 85 procent pro operátora systému.

Podle analýzy, kterou si nechal vypracoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, bude spuštění systému zálohování stát zhruba 5,2 miliardy Kč a další 1,3 miliardy ročně bude stát provoz systému. Analýza uvedla, že hlavní tíhu vybudování a provozu systému na zálohování obalů ponesou obchody.

Z loňského průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu vyplynulo, že zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů. Zavedení systému dlouhodobě podporuje také Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Iniciativa podle své mluvčí Kristýny Havligerové oceňuje, že příprava systému získává konkrétní podobu a ministerstvo chce zapojit i malé obchody. Česko se ale podle ní chce vydat cestou, která není obvyklá v jiných zemích, s odkazem na plán ponechávání části nevybraných záloh obcím. „Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil," uvedla.

Zavedení systému propaguje také iniciativa zálohujme.cz, mezi členy je kromě výrobců nápojů také Sdružení místních samospráv ČR. K návrhu ministerstva uvedla, že spotřebitelé jsou v ČR zvyklí na nižší zálohu ve výši tři koruny, která je zavedená na pivní lahve.