Lesy ČR vytvořily v katastru obce Višňová retenční nádrž Saň, pomůže se zadržováním vody v krajině
Retenční nádrž ,,Saň“, nazvanou podle místní osady v katastru obce Višňová, dokončil ve Frýdlantském výběžku státní podnik Lesy České republiky. Stavbu za osm a půl milionu korun spolufinancovalo Ministerstvo zemědělství ČR. Nová nádrž pomůže zadržovat vodu a krajině tak pomáhá při adaptaci na klimatickou změnu.
Průtočnou nádrž s vodní plochou 3 402 metrů čtverečných postavily Lesy ČR na okraji osady Saň, místní části obce Višňová, v údolí levostranného přítoku Saňského potoka, který tvoří státní hranici. „Po 5 metrů vysoké a 80 metrů dlouhé hrázi vede místní účelová komunikace. Řízené průtoky i případné povodňové stavy zabezpečuje sdružený výustní železobetonový objekt,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Během stavby, která začala v roce 2019, jsme využili vytěžený různorodý materiál z budoucí zátopy. Ten bylo třeba pečlivě mísit ve správném poměru, aby splňoval požadované parametry dané projektovou dokumentací a geologickými výpočty,“ uvedl Zbyněk Morkus, vedoucí Správy toků pro oblast povodí Labe z Lesů ČR.
"Vznik nádrže rozhodně vítám. Každé zadržování vody krajině pomůže, vrací se tím voda do lesa. Nádrž může sloužit i jako protipovodňové opatření, i když spíše preventivní,“ říká starosta Višňové Michal Scheidl (Devítka).
Přímý vliv na povodňovou situaci v obci ale podle něj hrázka mít nebude a ani to nebyl její primární účel. „U nás ve Višňové máme spíše problém s vodou ze Smědé, Saňský potok není až tak problematický,“ dodává starosta obce.
Višňová se s velkou vodou potýká pravidelně, naposledy letos v září, kdy byla v rámci Libereckého kraje při povodních nejpoškozenější obcí. „Musíme jednat s Povodím Labe. Mám pro ně připravený materiál, kde jsou sepsané jednak všechny škody, které je třeba na jejich zařízeních a opatřeních po zářijových povodních opravit a pak také návrhy opatření, které by u nás pomohly před velkou vodou naše obyvatele ochránit,“ říká Scheidl.
Mezi věcmi, které chce s Povodím Labe řešit v přímé souvislosti se zářijovými povodněmi je například rozbitá brána na hrázce ve Vísce, podemletý dům, u kterého dříve nebyla kvůli záchraně ohrožené mihule říční povolena stavba protipovodňové stěny nebo vymleté pozemky občanů. V druhé části dokumentu pak shrnuje opatření, která by dokázala velkou vodu zastavit, aby nepáchala takové škody, nebo by ochranu obyvatelstva a majetku před velkou vodou ulehčila. „Mezi taková opatření patří například přidání dalšího zautomatizovaného čerpacího stanoviště u hrázky ve Vísce, kde teď musí čerpání zajišťovat v případě velké vody 5 hasičů. Velkou službu by prokázaly také hrázky na konci Minkovic ve směru na Višňovou nebo ve Višňové za kolejemi ve směru na Předlánce. Určitě bychom také potřebovali zvýšit povodňovou hrázku v Poustce, kde je nízká a museli jsme tu v září stavět k ochraně domů protipovodňové vany. Smysl by měl také suchý poldr v Předláncích, který by zachytil část vody z Bulovského potoka,“ uzavírá Michal Scheidl s tím, že uvidí, jaké stanovisko k jeho návrhům Povodí Labe zaujme.
