Správci KRNAP zachraňují genofond krkonošských jedlí, kterých výrazně ubylo
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zachraňuje genofond kdysi jedné z nejvýznamnějších dřevin v Krkonoších, jedle bělokoré. Ochrana a zachování její genetické rozmanitosti je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů. Zastoupení této dřeviny ve skladbě krkonošských lesů výrazně kleslo v důsledku kombinace několika faktorů, jako je například okyselování půdy, znečištění ovzduší nebo klimatická změna.
Projekt na záchranu krkonošských jedlí v KRNAP začal v lednu a potrvá do roku 2029. "Máme vytipovanou zhruba padesátku jedlí ve vyšších nadmořských výškách, kde jich je nejméně. Jde nám především o mohutné, obvykle 30 metrů vysoké, věkovité 150 až 200 let staré jedince v nadmořské výšce nad 800 metrů. Řízky získáváme ze špičky koruny, kde jsou nejplodnější větve, kde jsou šišky," řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Stromolezce čeká náročný úkol také kvůli tomu, že mohou použít pouze lana, nikoli stoupací železa. "Vyleze až do špičky, odřízne sedm větví, hodí je dolů lesníkovi, který je pošle do lesnické školky. Ze získaných roubů se ve školce napěstuje na vhodné podnoži genetický základ pro budoucí odolné stromy. Pro stromolezce je to obtížný úkol, protože nemůže používat nic, co by vybraný strom poškodilo, tedy žádné stupačky, žádné hroty, musí vylézt na strom pouze za pomoci lana," řekl Drahný.
Cílem je založení semenného sadu na vhodném místě. "Projekt zajistí dostatečné množství kvalitního reprodukčního materiálu, který bude, v případě potřeby, připravený k použití. Projekt významně přispěje k obnově a stabilitě krkonošských lesů," řekl Drahný.
Obdobný projekt podle něj už dříve začal také na polské straně Krkonoš, tam jsou polští správci národního parku v aktivitách na záchranu krkonošských jedlí dál, mají tam už dva semenné sady, které využívají. "Budeme zkoumat také genetiku jedlí, uvidíme, jestli jsou na obou stranách hranice jedle stejné," dodal Drahný.
Mezi hlavní aktivity pětiletého projektu, který je podpořený z fondů EU, patří revize stavu elitních jedinců, odběr a naroubování roubů na vhodné podnože, předpěstování odolných roubovanců pro budoucí semenný sad, monitorování kritických zátěží dusíku a síry a zajištění dostatečných vodních zdrojů pro pěstování sazenic. Správa KRNAP má s podobnými aktivitami zkušenosti, což dokazuje podle jeho zástupců úspěšný projekt zaměřený na genetické zdroje smrku ztepilého v letech 2017 až 2023.
