U Jablonecké přehrady se objevil bobr, jde o mladého jedince hledajícího teritorium
Za druhou přehradou v Jablonci nad Nisou se ve Mšeně objevil podle radnice nečekaný host – bobr evropský. Má jít o mladého jedince, který putuje a hledá teritorium. Dlouho tak zřejmě v Jablonci nezůstane. Na Liberecku nejde o ojedinělý případ, výskyt bobrů evidují ochránci přírody u Lužické Nisy v Liberci či Hrádku nad Nisou nebo na Smědé na Frýdlantsku či v Českém ráji. Jejich výskyt v Jablonci je podle radnice ale raritou.
„Za druhou přehradou se objevil nečekaný host – bobr. Nejde o stálého obyvatele Jablonce, ale o mladého jedince, který putuje a hledá nové teritorium,“ uvádí Jablonec nad Nisou na svém facebookovém profilu.
Bobry dle něj nejčastěji prozradí okousané stromy, jako u jablonecké přehrady, hlavně od podzimu do jara. „Nejbližší známý výskyt je na Lužické Nise v Liberci a Hrádku nad Nisou, takže jeho zastávka u nás je opravdu rarita,“ podotýká město.
S bobrem se potkávají i v Hrádku nad Nisou. V únoru tam mapovali problémová místa na vodních tocích. Důvodem obhlídky bylo zejména to, že při posledních povodních v září loňského roku se Lužická Nisa vylila v místech, kde to nikdo nečekal. „Opakování takových událostí chce radnice zabránit, proto svolala protipovodňovou prohlídku,“ uvedl v únoru Josef Olša z Odboru investic a správy majetku města. „Naposledy tady byla velká voda v roce 2019, a oproti tomu nám loni voda vybřežila v místech, kde podle propočtů neměla. Voda se neudržela v korytě, i když byla teprve na takzvaném 2. stupni. Takže je něco špatně,“ upřesnil Olša.
Jedním z postižených míst byl například úsek řeky u tzv. Pragovky. „Tady je kromě naplavenin znát i práce bobra, který se u nás usadil,“ podotkl radní Petr Dlouhý (Hrádek potřebuje změny!). „On ty kmeny shodí, a více ho nezajímají. Takže kdyby přišla velká voda, mohlo by nám to způsobit velké problémy. Bobr je schopný natahat je do vody, udělat hráz, a je zaděláno. Zvíře má velmi široký záběr. Jeden den může být u Bílého Kostela a další den na Trojzemí.“
Výskyt bobrů evropských je pak prokázaný i v Českém ráji, povodeň je přinesla mimo jiné i do Turnova. Evidováni jsou také na Smědé a nebo v Jizerských horách.
Bobr evropský je až metr dlouhý, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů, nor a bobřích hrází. Jeho potravu tvoří větvičky, lýko a různé byliny.
Dosahuje hmotnosti až 30 kg. Po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Tělo je porostlé velmi hustou černohnědou srstí o hustotě až 300 chlupů na mm2. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Uzavřít může také tlamu ihned za řezáky, což umožňuje využití zubů jako nástrojů i ve vodě. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem-mžurkou. Výměšky zvláštní žlázy impregnují srst. Pod vodou vydrží až 20 minut. Chápavé přední končetiny díky pátému částečně protistojnému prstu usnadňují především stavbu obydlí.
Bobr evropský je rozšířený na severní polokouli na říčních a lužních nivách. Do ČR se po svém přechodném vyhubení na přelomu 18. a 19. století začal vracet migrací z Rakouska ve druhé polovině osmdesátých let 20. století.
Početnost bobrů kvůli absenci přirozených nepřátel a legislativní ochraně stále narůstá. V polovině roku 2020 se na území ČR nachází přibližně 15 000 jedinců.
Zdroj: Wikipedie
