Nevzhledné nadzemní parovody jsou v Liberci minulostí. Teplárna dokončila jejich výměnu

Liberecká teplárna dokončila modernizaci dálkového vytápění Liberce, kterou odstartovala před sedmi lety. V rámci projektu GreenNet změnila způsob vytápění, kdy páru nahradila horká voda. Projekt, který byl rozdělen do tří fází a zahrnoval výměnu zastaralého a poruchového parovodního potrubí v délce 32 kilometrů přišel na celkem 1,6 miliardy korun, přičemž 600 milionů korun zaplatily dotace. Obyvatelé Liberce se během prací na výměně parovodů za horkovody museli potýkat s řadou dopravních uzavírek. Podle vedení Teplárny nový způsob vytápění přinese stabilizaci ceny pro odběratele a zanedbatelné není ani 40% snížení množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší. Bonusem navíc je pro obyvatele fakt, že obludné parovody, které hyzdily veřejný prostor, jsou pryč a většina nového potrubí je uložena pod zemí.
Podle Teplárny Liberec je modernizace systému dálkového vytápění, kterou přinesl projekt GreenNet, jednou z největších v historii firmy. Projekt rozsáhlé výměny zastaralých parovodů za efektivnější horkovody byl realizovaný v letech 2018-2020 a 2024–2025. „V tom prvním období jsme realizovali první fázi, takzvaný GreenNet I. V tom druhém období potom druhou a třetí fázi, tedy GreenNet II. a GreenNet III. Zatímco v tom prvním období jsme stihli za zhruba dva roky vyměnit asi 12 kilometrů potrubí, v tom druhém to bylo za stejnou dobu už 20 kilometrů potrubí. Modernizovali jsme postupně také výměníkové stanice včetně té centrální v areálu teplárny,“ říká předseda představenstva Teplárny Liberec Jan Sedláček.
Nový způsob vytápění je podle něj efektivnější, ekologičtější a spolehlivější. „Zastabilizovali jsme díky němu ceny pro odběratele, snížili jsme o 15 % svoji závislost na externích zdrojích a také jsme o 40 % snížili množství vypouštěného oxidu uhličitého do vzduchu. Díky tomu všemu dnes Liberec stojí se svojí teplárenskou sítí na úrovni moderních evropských měst,“ dodává Sedláček.
Modernizace dálkového vytápění pak teplárně přinese i menší tepelné ztráty. „Ztráty byly dříve kolem 30 %, teď by měly být na hodnotách 5 – 7 %,“ podotkl místopředseda představenstva teplárny Petr Boukal.
První fáze GreenNetu byla zahájena na jaře 2018 a zahrnovala přestavbu jedné ze tří páteřních tepelných sítí soustavy centrálního zásobování teplem – parovodu „Město“, vedoucího z teplárny dolním centrem města do lokalit Pavlovice a Ruprechtice. Z centra města během této první etapy zmizely mimo jiné nevzhledné parovody z koryta řeky Nisy.
Projekt GreenNet II a III přinesl v letech 2024 a 2025 práce na zbylých dvou páteřních větvích, kdy jedna zásobuje teplem sídliště Broumovská, Králův Háj, Kunratická a Bída a druhá Hanychov, Vesec, Doubí, Rochlice, Zelené Údolí a Vratislavice nad Nisou. „Získali jsme díky tomu velice moderní řešení dálkového vytápění, které s námi vydrží troufám si říci 40 až 50 let a bude nám velmi dobře sloužit,“ uvedl Sedláček.
Součástí projektu GreenNet bylo letos také odstranění několika potrubních přemostění v úsecích významných dopravních tepen města, z nichž nejvýznamnější se nacházelo na křižovatce ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova.
Teplárna Liberec, která patří do skupiny Enetiqa, zásobuje teplem více než 13 tisíc domácností, téměř 130 odběratelů z terciární sféry a několik průmyslových podniků. Energetická základna zahrnuje šest kotlů s celkovým výkonem 94,9 MW, tři kogenerační jednotky o výkonu 3,7 MW a rozvody o délce 36,6 km primárních a 34,4 km sekundárních tras. Je propojena se zařízením TERMIZO, které dlouhodobě pokrývá více než dvě třetiny energie potřebné pro výrobu tepla.





















Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené