Jak slavit Mikuláše bez strachu. Odborníci radí, jak tradici přizpůsobit dětem
Mikulášská tradice rozděluje rodiče už roky. Někteří ji milují, jiní se jí vyhýbají kvůli vlastním nepříjemným zážitkům. Odborníci se shodují, že klíčem je respekt k dítěti a vytváření bezpečného prostoru, ve kterém může samo určovat, co je mu příjemné.
Příchod Mikuláše patří k nejoblíbenějším zimním zvykům. Ne pro všechny ale znamená jen pohádku a radost. Zatímco část rodičů si bez této tradice neumí advent představit, jiní ji raději vynechávají, aby děti nevystavovali strachu. Podle odborníků však není nutné se Mikuláše vzdávat – stačí k němu přistupovat citlivěji.
Vedoucí pedagogického týmu Sto skupin Lenka Králová upozorňuje, že nejsou problémem samotné emoce, ale způsob, jak dospělí situaci vedou. Dítě podle ní zvládá náročnější okamžiky pouze tehdy, když má jistotu podpory a možnost rozhodovat o tom, co je mu příjemné.
Pokud je zaskočené nebo tlačené do něčeho, co nechce, nepřináší mu to posílení, ale pocit bezmoci.
Výzkumy potvrzují, že psychická odolnost nevzniká z frustrace či strachu, který „musí“ dítě překonat. Posilující je jen taková zkušenost, ve které se cítí bezpečně, má oporu a může ovlivnit míru zapojení. Důležité je proto s dítětem mluvit, naslouchat mu a nechat ho vybrat, jak chce tradiční setkání prožít.
V praxi to znamená, že děti by měly předem vědět, co je čeká, a mít možnost zůstat v takové vzdálenosti, která je jim příjemná. Neměly by být nuceny recitovat nebo se přibližovat, pokud o to nestojí. Masky Mikuláše, čerta a anděla by měly působit spíše symbolicky než děsivě. Díky tomu může dítě vnímat celou událost více jako rituál než jako test odvahy.
Tradice tak může zůstat tradicí, jen s ohledem na to, co dnes víme o dětském vývoji a psychologii. Respektující přístup umožňuje vytvořit prostředí, které je bezpečné, laskavé a stále kouzelné. Stejně platí, že je naprosto v pořádku Mikuláše neslavit – důležitější než samotný zvyk je klid a pohoda dítěte.
