Z prostranství před muzeem zmizely rododendrony. Rekonstrukce parku začala

Rekonstrukce budila emoce už od jejího představení. Odpůrcům vadila nákladnost a radikálnost obnovy parku. Zřejmě nejvíce se mluvilo právě o rododendronech, které rostly před muzeem. Ty byly před pár dny odstraněny a přesazeny. „Utratí 40 mil. za "rekultivaci" parku, který měli všichni (ok, skoro všichni) rádi a potřeba by bylo max. dosypat vymleté chodníčky, opravit lavičky a dát péči stávajícím stromům. Petice s pár tisíci podpisy nebyla vyslyšena, velké projekty mají "mocní" rádi,“ uvedla na facebooku opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová (Liberec otevřený lidem), která od začátku patřila k nejhlasitějším odpůrcům přiravované obnovy parku.

„A o úpravu zanedbaných koutů nebo stavbu chodníků ke školám budou lidé zase často marně žádat, třeba přes participativní rozpočet, v kterém je na celý Liberec půlka peněz, co bude stát tato rekonstrukce,“ dodala.

Samotná revitalizace potrvá rok a půl. A podle náměstkyně hejtmana Květy Vinklátové (Starostové pro LK) má být co nejcitlivější. „Rozumím obavám veřejnosti, ale to o čem se mluvilo - že tam dojde na úplné vykácení parku, je holý nesmysl. Budou to jenom záchranné prořezy, k některým kácením dojde tam, kde jsou třeba stromy zaklesnuté do sebe nebo dochází k takové degradaci, že je to nezbytné," řekla již dříve.

Rododendrony jsou přesazeny na dvou místech.

Stromy a keře doplní nová výsadba. „Dnes je tam v podrostu jenom trávník a my do toho chceme vysadit trvalky, které pokvetou, a keře, a do toho prostoru se tak dostane další zajímavá vrstva," řekl Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi, který revitalizaci připravil. Zahradníci plánují vysázet druhy květin a keřů, které v minulosti rostly v zahradách sousedních vil kolem Masarykovy třídy, a jsou tak pro lokalitu typické.

Rododendrony jsou přesazeny na dvou místech.

Historie muzejního parku sahá do roku 1876, kdy Spolek přátel přírody na tomto místě založil první veřejnou botanickou zahradu v Česku. Původní zahrada ale zcela zmizela pod několikametrovou navážkou zhruba o 20 let později při výstavbě muzejní budovy. Mezi nejvýznamnější exempláře parku patří letité domácí druhy, jako jsou buk lesní a smrk ztepilý, vysazené patrně při výstavbě muzejní budovy, nebo vzácný smrk východní, starý přes 100 let. Je tam i smrk ajanský, dub červený, borovice limba nebo cypřišek nootecký.

Projekt zpracoval Ateliér Krejčiříkovi, který se specializuje na obnovu historických objektů. Jeho architekti jsou podepsáni kromě jiného pod obnovou parků zámku Sychrov nebo Hospitálu Kuks. Projekt počítá s odstraněním nevyhovujících zpevněných ploch a nefunkčních nebo esteticky nevhodných prvků. Cesty s nepropustným povrchem nahradí propustná kamenná dlažba nebo mlatové plochy. Počítá se s novou výsadbou, park dostane i nové osvětlení, akumulaci dešťových vod a závlahový systém.