Rybník v Dolním Sedle zkrásněl. Po revitalizaci nabízí i koupání
Revitalizace rybníku v Dolním Sedle dokončil Hrádek nad Nisou. Projekt za 4,05 milionu korun dal místu zcela nový vzhled a rozdělil ho na dvě části. První je přírodě blízká část, plná vodních rostlin a živočichů, druhá část je užitná a lidé se v ní budou moci v létě i koupat. V nejhlubším místě pak přibyla dvě mola.
Zásadním zásahem do nádrže byla výstavba takzvaného litorálu, což je příbřežní pásmo stojatých vod, rozhraní mezi pevninou a volnou vodou, kde je dostatek slunečního svitu. Díky tomu se jedná o biologicky nejbohatší a nejproduktivnější část vodního ekosystému. „Litorál vznikl v jihozápadní části a zásadně proměnil zhruba třetinu rybníka,“ uvedl Pavel Dočekal z odboru investic a správy majetku Hrádku nad Nisou. Nová břehová zóna zlepšuje kvalitu vody, zpevňuje břehy a vytváří přirozené prostředí pro vodní rostliny i živočichy.
Součástí prací bylo také odbahnění nádrže a výstavba nového rozdělovacího objektu včetně lávky a stavidla. „Rozdělovací objekt byl ve velmi špatném technickém stavu. Firma jej proto musela zdemolovat a postavit nový,“ doplnil Dočekal a dodal: „Pro zajímavost, ze dna rybníka dělníci odtěžili přibližně 230 m³ sedimentu.“ Nádrž nově rozděluje gabionová stěna na užitnou a přírodě blízkou část, v nejhlubším místě přibyla také dvě mola.
Na hladině lekníny, ve vodě vzácné žáby
Revitalizace přináší nové možnosti využití. Rozsah hasičské nádrže se zmenšil, přepůlila ji gabionová stěna. Tím vznikla užitná část, kde se budou moci lidé koupat, a oddělená mělčina pro vodní rostliny a živočichy. „Je to opravdu biotop, takže věříme, že třeba se nám tam nastěhuje nějaká zajímavá žába. Už teď je tam Bufo bufo a skokan skřehotavý, což je ohrožený druh. Ostatně museli jsme práce těmto živočišným druhům přizpůsobit, abychom jim neublížili třeba v době rozmnožování,“ říká starosta Hrádku nad Nisou Pavel Farský. Město zde vysadilo vodní a mokřadní rostliny. „Na hladině litorálu se objeví lekníny, stulík žlutý či rdest vzplývavý, břehy pak oživí pestrá směs druhů včetně kosatce žlutého, blatouchu bahenního, kypreje vrbice nebo pomněnky bahenní. Součástí úprav bylo také osetí lučních porostů v okolí nádrže a příjezdové cesty,“ dodává mluvčí Hrádku nad Nisou Eva Jiříčková.
Řešit se bude průtočnost
„Ještě se ale budeme muset rybníku pověnovat, musíme vyřešit odtokové zařízení a hráz,“ uvedl starosta Hrádku nad Nisou.
„Řešíme nátokové podmínky, máme svolané jednání s Povodím Labe. Chceme docílit toho, aby tam nebyla stojatá voda, ale aby to bylo volně průtočné. A to jednak kvůli těm rostlinám a pak také proto, aby nám z toho nevznikl suchý poldr,“ doplňuje Jiří Palas z odboru investic a správy města.
Rybník je podle něj naprojektován na určitý stav průtoku potoka při normálních dešťových srážkách. „Pokud ale srážky nejsou, je tam minimální nátok a byl by to problém i v souvislosti s koupáním, například kvůli sinicím,“ uzavírá.
