Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí

„Přestože byla v roce 2025 na vrchol umístěna informační cedule apelující na ohleduplné chování, zákaz rozdělávání ohňů a kácení stromů, tato měkká opatření se ukázala jako zcela neúčinná. Skutečnost, že jsou na vrcholu i přes výslovný zákaz a monitoring nalézána pravidelně čerstvá ohniště téměř po každém víkendu, dokládá soustavné a záměrné porušování zákona o ochraně přírody a krajiny," píše se v návrhu.

Zřícenina hradu z 15. století, která v 18. století sloužila jako poustevna, se nachází v přírodní památce Stohánek. Ochránci přírody navrhují zakázat vstup nejen na vrchol kopce, ale i na skalnaté schodiště, jež vede nahoru. K navrženému opatření obecné povahy lze podat písemné připomínky do 30 dnů od zveřejnění, lhůta začala v pondělí.

Vstup na vrchol Stohánku chtějí ochránci přírody zakázat kvůli ochraně unikátních a zranitelných biotopů v tomto místě. „Na vrcholové skalní plošině se nachází velmi cenný, ale plošně omezený fragment subkontinentální borové doubravy (biotop L7.3) a boreokontinentálního boru (biotop L8.1). Tyto ekosystémy jsou definovány jako velmi zranitelné a jejich obnova v případě destrukce trvá stovky let," píše se v odůvodnění návrhu.

Přírodě na vrcholu Stohánku škodí, že už tam několik desetiletí turisté poškozují a kácí stromy a dřevo z nich používají k rozdělávání a udržování ohňů. „Tyto stromy přitom tvoří stěžejní kostru celého křehkého ekosystému. I po jejich uschnutí jsou zdrojem biomasy, která je v lesních společenstvech doslova živnou půdou pro biodiverzitu, v podmínkách lehce erodovatelného skalního vrcholu pak materiál pro obnovu půdního horizontu. Jejich likvidací a spalováním dochází k odstraňování cenného přírodního zdroje, který by mohl být základem pro obnovu biotopu," píše se v odůvodnění.

Vlivem vysoké návštěvnosti je navíc na vrcholu kopce silně sešlapaný terén a jsou tam i patrné stopy ohlazování skalního povrchu. To podle ochránců přírody ohrožuje i vzácné druhy rostlin, jako jsou kakost krvavý, hvozdík kartouzek, kostřava sivá, kolenec jarní či jetel alpínský. „Sešlap způsobuje erozi mělkých litozemí na skalním temeni, což znemožňuje přirozenou obnovu těchto druhů i doprovodných dřevin," píše se v odůvodnění.