V Jizerských horách se po dvou letech opět vápní přehrada Souš
Po dvou letech dnes kroužilo nad přehradou Souš letadlo naložené mletým vápencem. Tradiční letecké vápnění se na nádrži konalo naposledy v roce 2013. Loni v zimě nebyl téměř žádný sníh, a tak k tomu nebyl důvod. Jemně mletý vápenec, který má snížit kyselost vody a zlepšit její kvalitu.
Jarní vápnění přehrady Souš se provádí od roku 1996. "Metoda je odvozena ze zkušeností získaných vápněním kyselých jezer ve Skandinávii," doplnila Iveta Kardianová, mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací, které akci financují. Vápenec pomáhá snižovat koncentrace problematických látek ve vodě, zejména hliníku, a její kyselost. Jizerské hory leží na přirozeně kyselém podloží - žule. Kyselá jsou i rašeliniště v povodí Souše, zabírajícím 14 kilometrů čtverečních. Na kyselosti vody v přehradě se významně podílí tající sníh. Nejhorší je kvůli tomu situace právě na jaře, později už voda v přítocích tak kyselá není a další vápnění není nutné.
Vápnění je naplánováno na dva dny. Připraveno je zhruba sto tun vápence z Krkonoš. Množství použitého vápence závisí na tom, jak rychle se podaří zvýšit pH vody. Dnes ráno naměřili vodohospodáři pH vody v nádrži 5,2 až 5,3. Vápněním by se měla hodnota zvýšit na 6,5 až 6,7. Extrémně kyselá byla voda v nádrži od 60. let minulého století, kdy Jizerské hory zatěžovaly exhalace a kyselé deště. V 90. letech se začala situace zlepšovat a vápnění tomu ještě pomohlo.
Sedmdesátihektarová přehrada Souš je součástí soustavy retenčních nádrží, které byly v oblasti Jizerských hor postaveny na začátku 20. století jako ochrana před velkou vodou. Přehrada na Černé Desné byla dokončena v roce 1915. V 60. letech začala Souš sloužit jako zdroj pitné vody pro obyvatele Jablonecka a Tanvaldska, i to je důvod, proč se voda vápní - zlepšuje se tak její kvalita, její úprava na pitnou je pak snazší. Jako zdroj pitné vody slouží i přehrada v Josefově Dole, tak je ale větší a podle Kardianové vápnění nepotřebuje.
Vápnění neprospívá jen lidem, pomáhá i zvířatům. Díky tomu se v přehradě dobře daří pstruhovi obecnému nebo sivenu americkému, v nádrži a kolem ní žijí i čolci, skokani nebo ropuchy. Při vápnění vodohospodáři jakost vody v nádrži stále sledují. "V několikahodinových intervalech jsou hodnoceny požadované změny jakosti vody v nádrži. Pod přísnou kontrolou jsou také případné doprovodné efekty zásahu. Vedle klasických laboratorních analýz z odebraných vzorků vody, jsou pro okamžitá hodnocení nesmírně cenná data získaná špičkovým multiparametrálním analyzátorem," dodala Kardianová.
Napsala ČTK a Michael Daněk
