Liberecká botanická zahrada má 120 let, je nejstarší v ČR

Liberecká zahrada byla otevřena před 120 lety, 5. září 1895, a je nejstarší tuzemskou veřejně přístupnou botanickou zahradou. Řadí se mezi významná zařízení i ve světovém měřítku.

Zahrada se specializuje na tropickou a subtropickou flóru, vlastní největší českou sbírku orchidejí a kapradin. Mezi oblíbené expozice patří také kolekce masožravých rostlin, v níž je přes 300 z 500 existujících druhů. Kolem vánoc se v zahradě stávají tahákem starobylé kamélie, unikátem je více než 200 let stará bonsaj jalovce čínského, patrně nejstarší bonsaj ve střední Evropě, pozornost poutá i vzácný zmijovec titánský, rostlina s údajně největším květenstvím na světě.

Botanická zahrada v Liberci na ploše 20.000 metrů čtverečních a 3000 metrech skleníkových expozic pěstuje nejrůznější unikáty, z nichž přibližně 300 patří mezi kriticky ohrožené. V letech 1995 až 1999 prošla zahrada obnovou. Podle návrhu architekta Pavla Vaněčka zde byl postaven skleníkový komplex (1995 až 2000), který svým uspořádáním připomíná seskupení rostlinných buněk a představuje 13 botanických témat. Lákadlem je například pavilon Pravěk.

Loni se areál zahrady po letech dočkal nové stavby - unikátního pavilonu leknínů. Postaven byl za více než 11 milionů korun. Jednou z jeho atrakcí je v noci kvetoucí viktorie královská, která je největším leknínem. Její pěstování je obtížné, v Evropě se pěstuje zřejmě jen na třech místech. Návštěvníci pavilonu mohou spatřit také další vzácné rostliny, jako je například jiný velký leknín - viktorie Cruzova či euryalé vzdorná, nebo různé druhy modrých leknínů.

K tradici botanické zahrady patří také nejstarší veřejné akvárium v zemi, které vzniklo před téměř 60 lety a je jednou z nejoblíbenějších expozic. Pavilon akvárií, do něhož se vstupuje průhledným tunelem, je věnován tropickým rybám i jiným živočichům, většinou takovým, kteří se obvykle nechovají v domácích podmínkách. Návštěvníci si mohou prohlédnout zástupce jak mořské, tak i sladkovodní fauny. Vystaveny jsou rovněž zajímavé vodní rostliny.

Historie liberecké zahrady sahá do roku 1893, kdy členové místního Spolku přátel přírody zakoupili, po předešlé neúspěšné snaze založit zahradu na jiném místě, nynější pozemek a začali botanickou zahradu budovat. Otevřeli ji o dva roky později; hlavní úkol zahrady tehdy spočíval v zásobování města zelení. Během první světové války měla zahrada dokonce spíše zelinářský charakter. Od 50. let minulého století se začala profilovat i jako vzdělávací instituce.

Botanickou zahradu každoročně navštíví na 50.000 lidí. Ještě před deseti lety jich bylo ale takřka třikrát více. Mezi důvody tohoto trendu je rostoucí vstupné i širší nabídka turistických cílů. Zahrada podle údajů z loňského roku ročně hospodaří se 16 miliony korun, zhruba dvě třetiny je příspěvek města, zbytek jsou příjmy ze vstupného.

Zdroj: ČTK