„Jsem zpívající ekonom,“ říká zpěvák Josef Vágner, syn Karla Vágnera

Pepo, co vás v poslední době „zaměstnává“ nejvíc?

Život. Mě hrozně zaměstnává život. Já jsem vloni dostudoval druhou vysokou školu a najednou jsem zjistil, že už jsem sám na sebe, že už není všechno jen o tom, že mám chodit do školy, ale už také o povinnostech a nutnosti najít si nějaký řád. Takže teď mne nejvíc zaměstnává to, že si dělám pořádek v tom, co bych chtěl a co nechtěl dělat do budoucna. No a pracovně mne nejvíc zaměstnává divadlo – konkrétně muzikál Angelika a muzikál Mýdlový princ v divadle Brodwai a muzikál Dracula v divadle Karlín.

Mít vysokoškolský titul, dokonce dva, není mezi umělci až tolik obvyklé. Často se od mládí věnují právě především umění…

Já si myslím, že by bylo možná až překvapivé zjistit, kolik lidí ze show-businessu ten titul mám. Myslím, že jich není až tak málo. Nicméně máme tady zpívající právníky a já jsem zpívající ekonom a ještě k tomu s IT vzděláním. Tak to nás mezi zpěváky opravdu asi moc není.

Co Vaši rodiče, jsou hrdí, že máte titul inženýr?

Já myslím, že určitě. Už třeba jen z toho důvodu, že jsem byl v rámci našeho rozšířeného potomstva první, který takového nějakého vysokoškolského titulu dosáhl, navíc tedy dvojnásobného.

Už jsme mluvili o tom, že jste z  rozsáhlého rodu, jste synem hitmakera Karla Vágnera. Jaké to je?

Já si myslím, že je to úplně stejné, jako to má kdokoliv jiný. Mám tátu, se kterým zažíváme jak fajn věci, tak se samozřejmě umíme i pohádat.  Umíme na sebe i řvát a nadávat, ale zároveň se umíme i rychle usmířit. Krom toho spolu i spolupracujeme. Táta mi do jisté míry dělá i producenta. A právě kvůli tomu, že spolupracujeme, tak je dobře, že si umíme říci věci na rovinu a nechodit jen tak kolem problému. Důležité je, si všechno vyříkat a třeba tak najít a vytvořit úplně nejhezčí věci. 

Hodně lidí si možná myslí, že když jste Vágner, máte mnoho věcí jednodušších. Ale ono to tak asi úplně není, co?

Já si myslí, že v mnoha věcech je to spíš naopak složitější. Protože naše jméno je přece jen taková určitá „značka“  dá se říct. Táta jako osobnost vybudoval jistou „značku“, která je dobrá, kvalitní a mnoha lidmi uznávaná. No a teď je na mě, abych teda dokázal, že já tu „značku“  nezničím, nebo nějakým způsobem nepokazím, ale naopak třeba nějak rozšířím a budu dál  nějakým způsobem budovat.

Vy jste říkal, že táta je vlastně svým způsobem vás producent. To znamená, že všechny věci, co se týče hudby, Vám musí schvalovat, nebo si „jedete“ po svém a nedáte si svůj názor vymluvit?

Ani bych neřekl, že musím mít schválený, ale vlastně chci. Nakonec zjišťuji, že ten táta pravdu má, i když se s ním předtím třeba dohaduji. Takže poslední dobou přicházím na to, že jít si k němu pro radu bývá určitě k dobru věci.

Kolik máte celkem sourozenců?

Vím o pěti, je nás celkem šest. Tři kluci a tři holky.

Setkáváte se často dohromady jako celá velká rodině, nebo spíš výjimečně?   

No, moc se nesetkáváme. Snad ani takové velké stoly neexistují, abychom se tam všichni vešli. Setkáváme se příležitostně. Čas od času se třeba stane, že si nás někdo na nějakou akci objedná, že chce, abychom tam vystoupili jako rodina, tak to je jedna z takových málo příležitostí, kdy se potkáme všichni, nebo většina z nás.

Díky jednomu z bratrů, máte v rodině další slavnou osobnost a tou je Simona Krainová, která je vaší švagrovou. To Vám možná mnozí muži závidějí… Prozraďte, jaké to je být švagrem krásné modelky?

Ona to do relativně nedávna byla taková neznámá známá. Protože jak říkám, my se s tou rodinou hlavně z časových důvodů nezvládáme až zas tolik potkávat. Nicméně v loňském roce se to velmi zlepšilo. Já jsem je pozval k sobě na baráček na Krétu, kam jeli i s dětma. Líbilo se jim to a byl to takový impuls, že jsme se začali přece jen alespoň trochu více potkávat. A já jsem za to hrozně rád.

Vy jste díky mamince částečný Řek. Máte ve své povaze něco typicky řeckého?

Musím říct, že ti Řekové jsou profesionálové v takovém tom nicnedělání a jako by lenošení. Na všechno mají spoustu času… A já mám tohohle v sobě čtvrtinu a ta se někdy docela projevuje. A umím si to dost užívat.

Blíží se dovolená. Co plánujete?

Já jsem si asi před dvěma roky udělal kapitánské zkoušky na námořní plavbu na plachetnici a letos vyjedu třikrát s partou na týden do Chorvatska na plachetnici. Krom toho určitě vyrazím na sever Německa na Rujánu za větrem, protože dělám kiting. A jelikož musím v sobě podpořit tu čtvrtinu, tak se určitě vydám i do Řecka.