Byli jste někdy ve vinařství? A opravdu ve vinařství nebo jen ve vinném sklípku, který je stylově uzpůsobený, aby odpovídal romantickým představám o nekonečné pohostinnosti a bodrosti moravských vinařů? Modernímu vinařství už dávno nestačí jen cihlový sklep s typickou klenbou a řadou dřevěných sudů. Patří k němu výrobní haly s velkými nerezovými tanky a nejmodernějšími technologiemi zpracovávání vína. Stále častěji se však také vrací ke kvalitním dubovým sudům, ve kterých víno vyzraje na nejvyšší kvalitu.

Jestliže se babí léto spojuje s burčákem, příchod zimy s Beaujolais nebo, pokud chcete, s jeho tuzemskou variantou Svatomartinským a období adventu symbolizuje voňavý svařák, pak se přímo vybízí spojovat příchod teplých jarních dnů s frizzante. Nejen u mladší generace je tento trend posledních let stále oblíbenější.

Únor přinesl mráz a sníh i na sluncem zalitou jižní Moravu. Bílý poprašek pocukroval střechy, pole a vinohrady, aby udělal tuto blátivou a viry prošpikovanou zimu aspoň pro oko trochu snesitelnější. Spoustu lidí má za to, že vinohrady (nebo vinice, chcete-li) jsou v zimě prázdné a opuštěné, že jsou všichni vinaři zalezlí ve sklípcích, kde je v létě příjemně chladivo a v zimě ne až tak mrazivo, a ochutnávají výsledky podzimní sklizně. Je to sice krásná představa, ale realitě je na hony vzdálená. Víno i vinice vyžadují péči po celý rok. 

Kovidový rok se negativně podepsal na mnoha odvětvích podnikání. Nad výdělkem zplakali provozovatelé restauračních zařízení i ubytovatelé a spolu s nimi také další podnikatelé v cestovním ruchu a jejich dodavatelé. Jak se v nešťastném roce dařilo vinařům? Zaťaly zavřené restaurace a hotely příslovečnou sekeru také do jejich rozpočtů, nebo lidé více popíjeli u domácího krbu? O tom, jaký byl vinařský rok 2020, jsme si povídali s Ing. Vlastimilem Valentou, manažerem BV vinařství z moravských Ratíškovic, které se loni stalo českým rekordmanem v zisku medailí z mezinárodních soutěží.