Legendární snímek „mlhoviny v Andromedě“ vznikl přesně před sto lety v noci z 12. na 13. září 1923. Podle odborníků sehrála v tomto případě obrovskou roli náhoda. Když astronom Josef Klepešta exponoval snímek, proletěl zorným polem dalekohledu jasný meteor, neboli bolid. Tím vznikla unikátní fotografie, která obletěla svět. Kulaté výročí připomíná výstava v Mauzhauzu plzeňské radnice. Návštěvníci tam mimo jiné spatří i další špičkové snímky oblohy.

Dnes to je to již více než rok, co jsme mohli na noční obloze spatřit kometu. Naposledy jsme měli možnost pozorovat kometu Leonard (2021) a ještě před tím nám krásnou podívanou na obloze vykouzlila kometa Neowise (2020), která dokázala vytvořit dokonce dva kometární ohony. Co nám přinese za podívanou letošní kometa s označením C/2022 E3 ZTF můžeme pouze odhadovat.

Krásný optický jev na noční obloze, který jako první popsal Giovanni Domenico Cassini, je pro nás čím dál tím vzdálenější. Jak přibývá umělé osvětlení, schází dokonalá tma pro pozorování světelných a astronomických jevů.

Páteční zatmění Měsíce sledovaly po celé zemi tisíce lidí. Pozorování zpočátku komplikovala oblačnost, zejména na jižním a jihovýchodním obzoru, kde se měl Měsíc objevit. Nejprve proto tuto přirozenou družici Země nebylo vidět, až po 22:00 se oblačnost začala protrhávat a v druhé půli zatmění byly podmínky pro pozorování ideální.

Večerní obloha na konci července nabídne pozorovatelům úplné zatmění Měsíce. Trvat bude téměř dvě hodiny a půjde o nejdelší zatmění v tomto století. Delší nastane za 105 let. V Česku se úplné zatmění odehraje v pátek 27. července mezi 21:30 až 23:13. Vzácný úkaz navíc doplní ještě další jev, kdy se planeta Mars přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci, čímž bude pozorovatelná celou noc.

Měsíc kolem Země obíhá po elipse, tudíž se od ní vzdaluje a znovu přibližuje. Letošní rok je ale zvláštní tím, že se k Zemi přiblíží po 68 letech nejblíže.