Liberec si po téměř deseti letech nechal zpracovat sociologický průzkum na kvalitu života a spokojenost jeho obyvatel. Řešila se bezpečnost, doprava nebo čistota města. Město se ale lidí zeptalo i na to, odkud čerpají informace o Liberci. A výsledek? Hned polovina z nich uvedla Libereckou Drbnu.

Dva celníci z Liberecka byli obviněni Generální inspekcí bezpečnostních sborů z vynášení neveřejných informací, například o kontrolách, které proběhnou v kasinech a hernách. Obviněným mužům hrozí šest a deset let vězení.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Téměř polovina českých dětí neví, jak ověřit pravdivost informace, kterou najdou na internetu. Zjištění přinesl evropský průzkum EU Kids Online IV, do kterého se zapojilo přes 2800 českých dětí a dospívajících od devíti do 17 let. V Česku prováděli průzkum vědci z Masarykovy univerzity, výsledky novinářům poskytla Martina Fojtů z tiskového odboru.