O půlnoci 21. srpna 1968 začal jeden z nejtemnějších dnů československé historie. Právě v tu chvíli hranice republiky začaly překračovat tanky, letadla a další vozidla. Začala invaze spřátelených armád. Okupace pak trvala až do roku 1989. Jak ale ten osudný den probíhal v Liberci? Pojďme si ho připomenout.

Na 205 netopýru objevila ve svém bytě v minulém týdnu žena v centru Liberce. Že se k ní otevřeným oknem nastěhovali, zjistila bohužel až po několika dnech a část zvířat uhynula. Centrum pro zvířata v nouzi při Zoo Liberec – ARCHA, která zbylé netopýry odchytila a teď má část z nich ve své péči, než zesílí a budou moci být vypuštěni, radí, jak při invazi netopýrů do vašeho bytu postupovat.

O půlnoci 21. srpna 1968 začal jeden z nejtemnějších dnů československé historie. Právě v tu chvíli hranice republiky začaly překračovat tanky, letadla a další vozidla. Začala invaze spřátelených armád. Okupace pak trvala až do roku 1989. Jak ale ten osudný den probíhal v Liberci? Pojďme si ho připomenout.

Středa 21. srpna 1968. Už v 1.30 po půlnoci se v Liberci objevují tanky okupačních jednotek. V ulicích projíždí tanky s bílým pruhem, sovětské a polské armády. Krátce po půlnoci předseda OV KSČ Ladislav Belda dostává prví zprávu o okupaci a neprodleně na radnici schůzi předsednictva. Tak začala před pětapadesáti lety okupace Československa Sovětskou armádou v Liberci. Podrobný děj zachytil Roman Karpaš v Knize o Liberci.

Liberec si dnes připomněl smutné výročí vpádu okupačních vojsk na území Československa 21. srpna 1968, které je o to více aktuální v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Památku obětí okupace uctili přítomní na pietním shromáždění před libereckou radnicí. Pojďme si připomenou nešťastné i hrdinské okamžiky tehdejších dní.

„Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony.“ Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.

Aničce jsou čtyři. Uprchla s maminkou z domova, kde je válka. Tatínek tam ale musel zůstat a bojovat. V České republice obě získaly za pomoci organizace, která se stará o migranty, ubytování v české rodině. Určitě je to lepší než někde na ubytovně, ale Aničce je to vlastně jedno. Musí být neustále s maminkou, bojí se, že by ji také mohla opustit. Má strach z toho, co se dělo u ní doma, z prostředí, které nezná, z lidí, kterým nerozumí, a i z toho, co přijde. Moc si přeje, aby to všechno skončilo a všechno bylo jako dříve.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Neměli bychom zapomínat, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil, neměli bychom Rusko kritizovat – to je jen jedna z myšlenek, které se šíří českou dezinformační scénou. Objevují se ale i spekulace, že ve skutečnosti žádná válka není a jde jen o blamáž médií. Za schvalování útoků na Ukrajinu policie řeší například příspěvky Zdeňka Ondráčka, bývalého poslance a lídra královéhradecké kandidátky KSČM.