Liberec se přihlásil k projektu, podle kterého by se měl stát klimaticky neutrálním městem. Jedním z výstupů je nyní substrát, který je k vidění před Plazou. A nejde o obyčejný substrát, tenhle je vyrobený ze skla z dosloužilých elektrospotřebičů.

Klima může mít vliv na zásoby pitné vody, Česko se ale obávat nemusí, protože má dobré zabezpečení svých zdrojů. Problém může mít do budoucna s užitkovou vodou, řekl v rozhovoru Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Města mají problém se při letních nocích přirozeně ochlazovat, neboť sestávají z umělých povrchů jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Novinářům to řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.

100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030. Je to vlastně jeden z nejzásadnějších projektů Liberce. Zavázal se jím totiž k tomu, že do roku 2030 bude klimaticky neutrální. Zvládne snížit emise na nulu? Za necelých šest let musí zrenovovat budovy, nebo ekologizovat městskou hromadnou dopravu. Podle zástupců města by ale Liberec na úspěšné zvládnutí projektu potřeboval více peněz i lidí.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v České republice, řekl Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců se od roku 2017 vrací na úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v tzv. přechodové zóně (ekotonu), kde se mění les v alpínské bezlesí, aby porozuměl řeči přírody. Na základě zjištění Treml nečeká, že by Krkonoše v tomto století přerostly lesem.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná celosvětová teplota byla asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci také pokořily rekordy. Údaje programu Copernicus sahají do roku 1940.

Každý rok podle jeho slov umírá ve světe kvůli klimatické krizi sedm milionů lidí. „Musíme se probudit a začít s tím něco dělat,“ říká aktivista Arne Springorum, který je spoluzakladatelem české odnože spolku Poslední generace, stojící za „třicítkovými“ pochody Prahou a Brnem. Jaká je jeho motivace a bojí se například toho, že kvůli svým aktivitám opět skončí ve vězení? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Vlny veder mají největší dopad na zdraví seniorů, dětí, nemocných a lidí, kteří pracují na přímém slunci. Ovlivňují ale nejen lidské zdraví, zatěžují i zdravotnický systém, plyne z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Vlny veder navíc budou podle nich přicházet stále častěji, mimo jiné kvůli klimatické změně. Data WHO novinářům představil lékař Tomáš Šebek.

Kvůli přicházející energetické krizi se letos může zhoršit kvalita ovzduší, záležet bude i na počasí, uvedl na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Předpokládá, že lidé budou ve snaze ušetřit víc než dřív topit dřevem a uhlím.