Krkonoše se staly domovem vlků. Nejčastěji jsou viděni mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Správci Krkonošského národního parku prosí lidí, aby vlky nekrmili a v přírodě jim potravu nenechávali.

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Státní hrad Trosky v Českém ráji, nejnavštěvovanější památka v Libereckém kraji, má poprvé kastelánku. Stala se jí devětadvacetiletá Pavlína Suchomelová. Plánuje, že více informací o Troskách se návštěvníci dozvědí on-line a chce také vytvořit co nejhezčí prostředí hradu a jeho okolí.

Devětadvacetiletá Tamara Dolníčková má práci, kterou by jí kdekdo mohl jen závidět. Každý den tráví v hospodě, pije tam pivo a ještě je za to placená. Není přitom žádný prominentní štamgast, ale sládková, která ví o výrobě piva doslova první poslední a pod palcem má výrobu pěnivého moku v celém pivovaru.

Několik vzrostlých buků muselo být zjara pokáceno v parku Petra Bezruče v Lidových sadech. A zřejmě to problém s kůrovcem, který napadá právě listnaté stromy, tak úplně nevyřeší. Město totiž nechalo v parcích instalovat lapače kůrovců, které během pár týdnů zachytily tisíce brouků. Progóza tak není vůbec dobrá, v příštích letech jen ve zmíněném parku uhynou další stromy, a nebude jich málo.

Park v sousedství liberecké zoo v Lidových sadech přijde o několik vzrostlých buků. Zjistilo se totiž, že je napadl nový druh kůrovce, který napadá právě listnaté stromy. Je tak velmi pravděpodobné, že se kůrovec může rozšířit i na stromy v zoo a v dalším okolí.

Do české přírody se po sto letech vrací kočka divoká, do středu republiky se stěhuje z německého pohraničí a z Karpat. Výskyt příbuzné rysa ostrovida potvrdili vědci z Mendelovy univerzity díky záznamům z fotopastí i nálezům mrtvých jedinců. Kvůli lovu, který trval až do poloviny 18. století, tento druh téměř vyhynul, v osmdesátých a devadesátých letech pak zoologové populaci koček divokých podpořili vypouštěním zvířat do přírody. Teď se po stopách malé šelmy vydává i široká veřejnost.

V loňském roce zasahovalo do České republiky alespoň částečně na dvaadvacet vlčích teritorií. Informace přinesl terénní monitoring, který probíhá ne celém území ČR.

Kvůli nedávným vydatným dešťům zahrádkáři po celé republice bojují se slimáky a plzáky, kteří dokáží zdemolovat celou úrodu. Největší škody působí plzák španělský, který likviduje vše včetně okrasných rostlin.

Z výsledků z monitoringu šelem za rok 2019 vyplývá, že v do území České republiky zasahuje celkem osmnáct vlčích teritorií, což je o dvě více než v předchozím roce. Zvýšil se i počet evidovaných vlčích smeček a to o tři.