I během měsíce září Liberecká Drbna sledovala nejdůležitější témata v Libereckém kraji. Čtenáře zaujala snaha města prodat areál bývalého sanatoria v Machnína, průběžné práce na průtahu městem, ale i rozhovory o alopecii nebo cyklistice v krajském městě.

Úplně první příznaky alopecie, která je typická tím, že člověk přijde o vlasy, obočí, řasy i další ochlupení na těle, měla dvaatřicetiletá Věrka Jandošová z Liberce už ve třech letech. Jako malé dítě to nevnímala nijak zásadně, ale velmi těžké bylo pro ni žít s onemocněním v období dospívání. Nicméně dnes je maminkou na rodičovské dovolené, raduje se ze své rodiny a se svým hendikepem se naučila žít. Naopak se rozhodla s alopecií poprat po svém a k tomu i pomoci dalším. Její příběh je neobyčejný.

I během druhé poloviny letních prázdnin se v Libereckém kraji stala celá řada věcí, které Liberecká Drbna sledovala. Bezesporu největším tématem byla sebevražda úředníka krajského úřadu. Konal se ale také soud, kdy sousedský spor vyvrcholil střelbou a smrtí jednoho s nich. Fotbalisté Slovanu si zase připravili vtipné video, kde si zahráli na fanoušky.

"Milému člověkovi“. Péefka s tímto nadpisem rozdává lidem kolem sebe. Známým i náhodným, ale vždy s úsměvem. Sama si je vymyslela, vlastnoručně napsala i vyzdobila kresbou a dělá to už tři desítky let. Zdeňka Poláková z Polevska miluje psaní rukou, a to ji dovedlo až k pozici kronikářky, jíž se ve své obci věnuje. Svým celoživotním nadšením pro písmo je neobyčejnou ženou rozdávající radost na malých kouscích papíru i osobně.

První prázdninový měsíc přinesl řadu témat, která čtenáře Liberecké Drbny zaujala. Závěr měsíce patřil hudebnímu festivalu Benátská, ale četlo se i o otrávených návnadách, nebo samoobslužném květinářství. Červenec ale přinesl i dvě smutné zprávy - zemřela volejbalová legenda Vlastimil Lenert a také tragicky zahynul lyžař Jiří Pliska.

Cesta vlaku mířícího na nádraží ve Stráži nad Nisou nebyla ve středu 21. června ničím neobvyklá. Svítilo slunce, ve vlaku jelo asi pětašedesát lidí, obvyklých cestujících a školáků mířící na výlet. Strojvedoucí Jaroslav Fejt znal cestu jako své boty, ostatně po trati jezdil s přestávkami pěknou řádku let. Tentokrát ale přišlo něco nečekaného. Vlaku vjel na přejezdu do cesty náklaďák vezoucí na návěsu bagr.

Svůj život zasvětili ochraně přírody a většinu času tráví na různých místech jižní Asie, v Indonésii a na Filipínách. Terénní zoolog Tomáš Ouhel přijel do Indonésie před šestnácti lety, kdy tam vyrazil za ohroženým pěvcem sojkovcem dvoubarvým, kolega František Příbrský se k němu připojil o několik let později, s Lucií Čižmářovou založili Záchranný program Kukang na ochranu outloňů a přidal se k České koalici na ochranu biodiverzity.

I během května se toho v Libereckém kraji a Hradci Králové stalo relativně dost. Řešilo se bourání části liberecké nemocnice, alej na Masaryčce nebo dětské bandy v Jablonci. Přinesli jsme ale také pravidelné rubriky. Podívejte se na nejdůležitější témata, která se během května řešila.

Zuzka Poláková provozuje v Křižanech již řadu let koňský domov důchodců Rolinka. O celý statek se svérázná žena stará sama společně se svou dcerou. Pomohla desítkám koní, krav i koček. I proto je naší další (ne)obyčejnou. Zdá se, že jí nikdy nedochází síly. Přeci jen by ale nyní potřebovala pomoci. V Rolince totiž zoufale chybí traktor, který v některých situacích může rozhodnout i o životě zvířete, třeba krávy Růženky.

Životní příběh Martina Barchánka by vydal za pěkně drsný thriller. Oheň, zničené podnikání a skoro i existence, myšlenky na skoncování se životem i cesta ze samého dna zpět na vrchol. Začalo to u silných strojů, nablýskaných motorek a končí u farmářských prodejen a řemeslné zmrzliny. I když nedá se vlastně říci, že končí, spíš pokračuje výrazně kupředu. Martin Barchánek, milovník dobrého jídla, a člověk, který má drive, rozhodně patří k (ne)obyčejným.