Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

O půlnoci 21. srpna 1968 začal jeden z nejtemnějších dnů československé historie. Právě v tu chvíli hranice republiky začaly překračovat tanky, letadla a další vozidla. Začala invaze spřátelených armád. Okupace pak trvala až do roku 1989. Jak ale ten osudný den probíhal v Liberci? Pojďme si ho připomenout.

Jan Šoltys byl svědkem invaze vojsk Varšavské smlouvy přímo na libereckém náměstí. Najel do něj tank a smrti unikl jen o vlásek. S odstupem dokáže o tehdejší době mluvit s nadhledem, tehdy mu ale do zpěvu jistě nebylo. Nevěděl, zda se dožije dalšího dne, nebo jestli bude ještě někdy chodit. Přesto se po padesáti letech do Liberce, u příležitosti výročí osudného data, vrátil.

Výročí 50 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a události srpnových dnů 1968 připomene v Praze i dalších městech několik akcí. Jsou mezi nimi výstavy, koncerty, vzpomínková shromáždění, ale především uctění památky lidí, kteří za odpor vůči okupantům zaplatili životem. Proslovy k tomuto výročí avizovali předseda vlády či předsedové obou komor Parlamentu, naopak prezident Miloš Zeman žádný projev nechystá.

Netradiční výstavu věnující se tématu sovětské okupace připravila skupina umělců v českolipském muzeu. Dokumentární fotografie i vzpomínky vás přenesou do roku 1968.

Srpen 1968 je jednou z nejhorších událostí našich dějin. Invaze sovětského svazu (říkejme ji třeba návštěva spřátelených vojsk) de facto znamenala anexi československého území, která utnula snahu o demokratizaci společnosti a liberalizaci ekonomiky a vytvořila hned tři ztracené generace, jejichž osud byl utopen v kombinaci útlaku a politických represí, udavačství, strachu, lhostejnosti a naprosto neefektivního centrálního plánování. Nabytá svoboda v roce 1989 pro tyto lidi paradoxně znamenala další životní zápletku, která se projeví i v letošních volbách – někteří hledají útěchu ve vzpomínkách, někteří hledají sociální jistoty a někteří pořád čekají na mesiáše…

I v Liberci si veřejnost připomíná události srpnové okupace u příležitosti 49. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se koná v pondělí 21. srpna od deseti hodin dopoledne u Pomníku obětem okupace 1968 na nám. Dr. E. Beneše. Představitelé města a Libereckého kraje, zástupci odbojových organizací a dalších místních institucí a spolků včetně přímých účastníků srpnových událostí a pozůstalých uctí památku obětí okupace minutou ticha a položením květin pomníku na budově liberecké radnice.

Ve středu je to přesně pětačtyřicet let od dne, kdy začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Srpnovou okupaci si můžete připomenout v deset ráno před libereckou radnicí, kde u památníku na náměstí Dr. E. Beneše proběhne vzpomínkové shromáždění k uctění obětí.