Mnohem více příběhů lidí, kteří si pamatují výrazné okamžiky dějin 20. století naší země a sami je prožili, se v budoucnu odkryje obyvatelům Libereckého kraje. Umožní jim to projekt Paměť národa, jehož iniciátorem je organizace Post Bellum. Dlouhodobá spolupráce Libereckého kraje a organizace Post Bellum získala další rozměr. Krajští radní schválili memorandum, jehož cílem je rozvoj oboustranně prospěšných vzájemných vztahů.

Park Jablonecká pojmenovaný podle stejnojmenné liberecké ulice, se bude jmenovat jinak. Rozhodli o tom liberečtí radní na návrh organizace Post Bellum. Nové jméno bude Park Paměti národa. Návrh ještě musí potvrdit květnové zastupitelstvo.

Asi pro každého je téměř nemožné představit si dobu, kterou nezažil. Nahlédnout za závoj minulosti umožňují dobové fotky, malby a zápisy. Asi nejlépe ale dokážou vystihnout historii pamětníci skrze své vlastní myšlenky. A českolipští žáci budou mít možnost si právě takto část minulosti přiblížit.

Na mnoha místech lze od začátku listopadu koupit kvítek vlčího máku – symbol Dne válečných veteránů. Jeho pořízením kupující přispěje obecně prospěšné společnosti Paměť národa.

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Pro většinu studentů znamená tvorba bakalářské práce nutné zlo, bez které se k závěrečným zkouškám nedostanou. Na poslední chvíli pak rychle dopisují poslední stránky. Studentka Klára Mališová se místo toho rozhodla zmapovat život novinářky Marty Bystrovové, která psala pětadvacet let pro deník Svobodné slovo, a to skrze dokumentární snímek Psali jsme mezi řádky.

Diktafon, na který náš rozhovor nahrávám, není pro třiatřicetiletou Katarzynu Szajdu ničím neznámým. Rodačka z Polska, aktuálně žijící v Česku, je totiž jednou z organizátorek netradičního projektu Živá paměť města Liberec-Reichenberg. Právě na diktafon byly v uplynulých měsících nahrávány vzpomínky libereckých pamětníků, poslechnout si je budou Liberečané moci už na konci září.