Projekt LIFEPOPWAT na čištění odpadních vod, které vytékají ze starých skládek pesticidních látek, funguje na lokalitě v Česku a Polsku a čistí toxické vody se skoro 100% účinností. Teď výsledky projektu, který se zrodil v Technické univerzitě v Liberci, ocenila odborná porota pověřená Evropskou komisí titulem LIFE Awards 2025 v kategorii Circular Economy and Quality of Life. Je to vůbec první český projekt, který tento titul ve výše uvedené kategorii získal.

Převoz zeleniny s nebezpečným koktejlem pesticidů zarazila při jedné z kontrol Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Společně s celníky odhalili odborníci zásilku asijských chilli papriček, jež by se neměly dostat na talíř žádnému strávníkovi.

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, vzorků s nadlimitním výskytem zbytků pesticidů jsou jednotky. Problém ale existuje, například v podobě koktejlů pesticidů, o nichž se ví, ale na státní úrovni se neřeší.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

V posledních letech stoupá zájem o český česnek. Podle častého názoru je domácí česnek ten nejlepší, tedy nejvýraznější. Redakce časopisu dTest proto do laboratoře poslala celkem 17 balení česneku z různých zemí s cílem zjistit, jak se liší jeho kvalita v závislosti na zemi původu.

Chemické ošetření pomocí pesticidů má ochránit rostliny a jejich plody před škůdci. Pesticidní látky ovšem škodí lidskému endokrinnímu a reprodukčnímu systému i v malém množství. Spotřebitelská organizace dTest proto otestovala přítomnost více než 240 různých pesticidů, se kterými by bylo možné se v citrusech setkat. Laboratoř odhalila pesticidy ve 12 z 20 testovaných produktů, bohužel i v citrónech z ekologického zemědělství.