„Zavedení zálohování PET lahví může být bez problému věcí jediného roku,“ říká ekolog, aktivista a politik Mojmír Vlašín. Ten dlouhodobě upozorňuje na to, že ve zpětném výběru určitých typů obalů máme v Česku značné rezervy. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

V posledních měsících běží intenzivní debaty o povinném zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Stojí proti sobě dvě skvěle argumentačně vybavené lobbistické skupiny a někde uprostřed je spotřebitel. Povinné zálohování tlačí především velké nápojářské společnosti, pro které jsou investice do odběrných automatů, zaměstnanců a prostor pro skladování PET lahví daleko únosnější investicí než pro menší nápojáře.

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku a dobrovolníci se pustili na konci minulého týdne do úklidu odpadků v Krkonoších. Sesbírali přibližně tři a půl tuny. Do akce Čisté Krkonoše, která se koná vždy na jaře a na podzim, se zapojily dvě stovky lidí.

Češi stále zůstávají premianty v třídění odpadu. Ukazují to čísla za loňský rok. Meziročně dosáhli dalšího zlepšení v množství vytříděného odpadu, a to již poněkolikáté v řadě. V roce 2019 vytřídil každý z nás v průměru 51,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je meziroční nárůst o více než dva kilogramy.

Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.

Film režiséra Evalda Schorma Pět holek na krku se natáčel před padesáti lety v Liberci. Díky tomu Liberečáci mohou vidět, jak v 60. letech vypadala Vítězná ulice, vchod do ZOO, divadlo nebo radnice. Ve filmu je i vila na Keilově vrchu, která se objevila i v Drbním seriálu Příběhy domů. V hlavní roli filmu Andrea Čunderlíková.