Na polský hnědouhelný důl Turów míří žaloba. Po stížnosti Greenpeace a Sousedkého spolku Uhelná se na ni chystá německé město Žitava, které se rozšiřující těžbou cítí ohroženo.

Osud zchátralé budovy Kováku v Chrastavě byl dlouhá léta předmětem diskuzí. V příštím roce by měla konečně přijít demolice objektu a výstavba prodejny Lidl. Ta bude stát trochu jinde, než bylo původně v plánu, a to kvůli podzemní vodě. Proměna čeká i přilehlou křižovatku.

Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok, uvedl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Uvedl, že nyní nelze spolehlivě odhadnout ani rychlost možných pozitivních dopadů stěny. Kompenzace, kterou už Česká republika od Polska dostala, by podle něj měly být rychle využity k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu.

Evropská komise obdržela další stížnost na rozšiřování těžby polského hnědouhelného dolu Túrow nedaleko českých a německých hranic. Po české stížnosti, kterou komise uznala, se na ni obrátilo i Německo jménem Žitavy, Görlitz, několika členů saského parlamentu a také tamních obyvatel. Němci se bojí, že přijdou o zásoby podzemní vody, vadí jim také další dopady těžby včetně možného poškození nemovitostí.

V souvislosti s plánovaným rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice vzniká v Libereckém kraji síť vrtů. Projekt České geologické služby umožní podél hranice s Polskem sledovat pohyb spodních vod a případně jejich úbytek. Z minulosti už je v oblasti 18 vrtů, teď by mělo přibýt dalších 27. Hotovy by měly být do dubna. S monitoringem spodních vod se tu počítá do roku 2044, do kdy je plánována těžba v Turówě.

V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic, fungovat by měly nejpozději od dubna. Cena vyjde 600 tisíc korun za rok, pokud by se musely budovat ještě nějaké další vrty, jeden by vyšel zhruba na čtvrt milionu korun. Stát plánuje také měření hluku a emisí v oblasti. Návrh projedná v pondělí kabinet Andreje Babiše (ANO).

Půdní sucho se v minulém týdnu kvůli zvýšenému výparu z půdy a z vodních hladin, který způsobily vyšší teploty, rozšířilo na 75 procent území ČR. Podzemní vody podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nadále zůstávají ze dvou třetin ve stavu mimořádného sucha.

Sucho v Česku nezmírnily ani víkendové srážky a situace je tak zhruba stejná jako před rokem, projevuje se na vegetaci, průtocích řek i podzemní vodě. V roce 2018 byly přitom vinou letních měsíců nejnižší hladiny podzemních vod od 60. let 20. století.

Uplynulá zima byla podle meteorologů bohatá na srážky a čtvrtá nejteplejší za posledních deset let. Během prosince, ledna a února spadlo na území republiky o čtvrtinu víc srážek, než bývá v tomto období obvyklé. Na doplnění deficitu zásob zejména podzemních vod to ale nestačilo.

Odvodňování a postupný zánik. Takový byl výhled do budoucna pro cenný přírodní biotop rašeliniště na Nové Louce v Jizerkách. Jenže společný projekt Nadace Ivana Dejmala a Jizersko-ještědského horského spolku jej zachránily.