Obrovské pozdvižení způsobila zpráva o záhadném zmizení asi 150 labutí velkých z historického jádra Prahy. Okamžitě se vyrojila celá řada bizarních konspiračních teorií na to, co se s labutěmi stalo. Jejich autoři nejčastěji uváděli, že labutě zabili, uvařili a snědli Ukrajinci. Podle jiných zaručených informací měly skončit labutě ve vietnamské tržnici SAPA. Nic takového se ale nepodařilo potvrdit a ani prokázat. A záhada pokračuje.

V Evropě se zhoršila situace kvůli šíření vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Hrozí přenos na drůbež i lidi. Úřady proto žádají občany, aby hlásili nález nemocných, zraněných nebo uhynulých volně žijících ptáků.

Smrtelnou pastí pro drobné ptáky může být lepidlo, kterým zahrádkáři teď na jaře natírají kmeny stromů, aby ochránili budoucí úrodu před lezoucím hmyzem a dalšími škůdci. V liberecké záchranné stanici Archa už letos pomáhali čtyřem sýkorkám modřinkám, které v takových pastech uvízly, jedna z nich nepřežila. Není to poprvé a není to jen u nás, zaznamenali to i kolegové na jiných stanicích, řekla vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová.

Zimní počasí v posledních týdnech vystřídaly příjemně teplé jarní dny, i když zima se vždycky ještě na chvíli vrátí, a spolu s nimi se do Česka začínají vracet i čápi bílí. Zatím obsadili už 92 hnízd, ornitologové však očekávají, že teplé a slunečné počasí brzy přiláká i další navrátilce. Je tak nejvyšší čas začít kontrolovat hnízda v okolí a sledovat první čapí přílety, vyzývají ornitologové. S jejich mapováním může pomoci široká veřejnost.

V posledních dnech vás mohlo po ránu probudit nejen postupně přibývající světlo, ale i cvrlikání a zpěv ptáků. S nástupem jara se mnoho druhů začalo vracet ze svých zimovišť. Na které ptáky už v Česku můžete narazit, a naopak jaké druhy teprve přiletí?

Do každoročního hromadného sčítání ptáků se letos zapojilo přes 36 tisíc Čechů ze všech koutů tuzemska. Dobrovolníci ornitologům poskytli více než 25 tisíc hodinových záznamů a vypozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Desítka nejčastěji pozorovaných druhů v čele se sýkorou koňadrou zůstala oproti minulému roku neměnná.

Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

Do Ptačí hodinky, celorepublikové sčítání ptactva, se během víkendu zapojilo přes dvacet tisíc lidí. Ti zatím napočítali přes šest set tisíc ptáků, nejčastěji viděli sýkory a vrabce. K tomu také posílají České společnosti ornitologické tisíce pořízených fotek.

Lojové koule obohacené o slunečnicová či jiná semínka jsou sice pro ptáky skvělým přilepšením v zimních měsících, ale síťky, ve kterých se často věší na stromy jim neprospívají. Ideální je pro ptáky krmivo položené volně v krmítku.

Zraky tisíců lidí po celém Česku se během nadcházejícího víkendu obrátí k ptačím krmítkům. Už v pátek totiž propukne sedmý ročník projektu Ptačí hodinka, na který se každoročně těší desítky tisíc dobrovolníků. Sčítají ptáky a pomáhají podrobněji popsat chování zimujících druhů. Zapojit se může každý, stačí si od pátku do neděle vyhradit šedesát minut a vyplnit online formulář.