U příležitosti státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva, které si připomínáme 17. listopadu, proběhlo v Liberci pietní setkání u Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici, v parku Paměti národa. Během slavnostních projevů i po nich zaznívaly osobní vzpomínky účastníků sametové revoluce z roku 1989, ale vyřčena byla i varování před nastupujícím populismem či přijímáním jednoduchých, byť líbivých řešení. Před tím varovali současní studenti Technické univerzity v Liberci.

Před pětatřiceti lety padl tehdejší komunistický režim. Vrcholem listopadových událostí před 31 lety byla velká generální stávka, kterou se Liberečané připojili k masovým demonstracím po celé zemi. Psal se 27. listopad 1989 a před libereckou radnicí stávkovalo s vlaječkami a transparenty na 20 tisíc lidí z tehdejších podniků, úřadů, obchodů, škol a dalších institucí. Totalitní režim se ocitl v posledním tažení. Co se v Liberci dělo od 17. listopadu? Připomeňte si tehdejší pohnuté dny.

Desítky lidí se ve čtvrtek dopoledne sešly u Památníku obětem komunismu v Parku Paměti národa, aby si připomněly události z listopadu 1989. Jeho účastníci poté vyrazili na pietní pochod proti zapomínání, který končil před libereckou radnicí.

Zatímco v Praze proběhl zásah na Národní třídě a události rychle nabíraly na síle, v Liberci panoval 17. listopadu klid. O tom, co se děje, se první Liberečáci dozvěděli až o den později, kdy na sever Čech dorazil režisér Petr Palouš a místo představení se řešilo, co se v hlavním městě děje. A pak už se události daly do pohybu i ve městě pod Ještědem.

Americká lokální žurnalistika je v ohrožení. Za posledních 15 let bylo zrušeno 2 100 periodik. Redakce propouští zaměstnance, slučují více pozic do jedné, novináři tak musí umět všechno a nemají čas se tématům věnovat do hloubky. Jednotlivá média skupují velké společnosti, jejichž hlavním cílem je na médiích vydělat. O důležitosti regionální žurnalistiky se pro Drbnu rozpovídal novinář z amerického Denveru Chuck Plunkett.

Sedmnáctého listopadu 1989 se v Liberci vlastně nic zvláštního nedělo, sametová revoluce se sem dostala až v dalších dnech, tehdejší události vyvrcholily až o deset dní později celostátní generální stávkou. Na náměstí před libereckou radnicí se sešlo na dvacet tisíc lidí. Co se v Liberci dělo od 17. listopadu? Připomeňte si tehdejší pohnuté dny.

Konečně jsme se dočkali! Spása pro naše zemědělství pošramocené chemickými pesticidy, fungicidy a kdoví čím ještě je tu. Věhlasný Ugundský designér Kočumato spojil svůj um s českou zbrojovkou od Brna a vytvořili velkolepý dotačně neutrální ECOprodukt, který změní za přispění nás všech nejen pohled, jak pečovat o zemědělskou půdu, ale také zatočí s nezodpovědnými pejskaři, kvůli jejichž lenosti sebrat exkrement po svém psíku, musíte seškrabávat nazouvátkem bobek z podrážky své vyvoněné obuvi. Čím si Bobkomet získal již miliony fanoušků a čekací doby na něj jsou delší než na novou škodu Kurník?

Vrcholem listopadových událostí před 31 lety byla velká generální stávka, kterou se Liberečané připojili k masovým demonstracím po celé zemi. Psal se 27. listopad 1989 a před libereckou radnicí stávkovalo s vlaječkami a transparenty na 20 tisíc lidí z tehdejších podniků, úřadů, obchodů, škol a dalších institucí. Totalitní režim se ocitl v posledním tažení. Co se v Liberci dělo od 17. listopadu? Připomeňte si tehdejší pohnuté dny.

Michael Kocáb je v Česku známá osobnost a jedna z hlavních tváří listopadové revoluce. Po třiceti letech vydává knihu Vabank, která se právě okamžiky revoluce zabývá a ve které popisuje také odsun sovětských vojsk z našeho území. Knihu dnes večer představí v knihkupectví Fryč.

Třicáté výročí revoluce v listopadu roku 1989 rozdělilo liberecké zastupitele. Důvodem je deklarace, kterou má zastupitelstvo schválit den před výročím, tedy v sobotu 16. listopadu. Děkuje se v ní všem aktivním účastníkům tehdejších událostí. To se ale nelíbí opozičním zastupitelům ze Změny, kteří na akci nedorazí.