Rekordně nízká důvěra v politiky a v politiku jako celek začíná být nebezpečná pro stát. Co mohou politici udělat, aby jim a systému lidé zase začali věřit? Vysvětlím.

Každý z nás má v sobě přirozenou potřebu zastávat se menšího a slabšího proti velkému a zlému. Pokud ovšem ten menší a slabší není tím zlým.

Témata kolem covidu-19, nošení roušek, testování a především názory na očkování už několik měsíců rozdělují (nejen) českou společnost. Co se to s naší společností děje, proč se část obyvatel radikalizuje a proč stále více lidí tíhne k fake news? Odpovídá sociolog Miroslav Joukl.

Dávat lidem, kteří budou očkováni proti koronaviru výhody v podobě možnosti účastnit se kulturních akcí anebo navštěvovat restaurace je možná epidemiologicky lákavé, ale viděno všemi ostatními společenskými měřítky je to špatně.

Jedno vládní opatření střídá druhé a druhé doplňuje část třetího. Restrikce, které mají omezit šíření koronaviru, jsou v některých případech nejenže nepřehledná, ale také protichůdná. V úterý večer na to upozornil portál Lidovky.cz. Jak informuje, do některých obchodů by se podle opatření vlády nemělo chodit.

Uvolňování protiepidemických opatření vzbuzuje emoce. Zatímco ti, kterých se osobně dotýkají volají po jejich brzkém konci, mnoho lidí se bojí a odborníků poukazuje na rizika. Vláda ale rozvolňovat musí, a to i kdyby nechtěla.

Možná více než dříve je dnes vyhledávaná pomoc firemního sociologa, který po koronavirové krizi pomáhá tápajícím firmám s otázkami vedení, motivování, řízení lidí a udržování firemní kultury. Mezi zkušené odborníky ve svém oboru patří třeba Vojtěch Bednář, kterého v rozhovoru vyzpovídala Drbna. Podle jeho slov je důležité, aby manažeři na všech úrovních dokázali pracovat s lidmi tak, aby firmu vnímali jako součást svého života.

Daniel Prokop je mediálně známou tváří. Se svými sociologickými postřehy celkem pravidelně vystupuje třeba v České televizi. Je ale autorem knižní novinky Slepé skvrny, kterou dnes večer představí v knihkupectví Fryč.