Na polský hnědouhelný důl Turów míří žaloba. Po stížnosti Greenpeace a Sousedkého spolku Uhelná se na ni chystá německé město Žitava, které se rozšiřující těžbou cítí ohroženo.

Evropská komise Polsku naznačila, že se ji vůbec nelíbí plán těžit uhlí v hnědouhelném dolu Turów až do roku 2044. Z toho důvodu jim zatrhla peníze z Fondu spravedlivé transformace, který evropským zemím pomáhá odejít od spalování uhlí.

Ústavní soud bude řešit únorovou dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Vyplývá to z údajů na webu soudu, na které upozornila Česká televize. Ústavní stížnost podali lidé z české obce Uhelná blízko dolu, podle kterých mezistátní dohoda nezabrání škodám kvůli těžbě. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie.

To takhle nasupeně odcházíte z jednacího sálu Evropského parlamentu, když tu si v půli cesty vzpomenete, že jste se zapomněli rozloučit. Rychle se otočíte, vymrštíte natáhnutou pravou ruku do úrovně očí a následně mizíte ve spletitých chodbách europarlamentu. Podobně své chování posléze ospravedlňoval bulharský europoslanec Angel Džambazki. Pro zcela jasný nacistický pozdrav však neměli kolegové v sálu žádné pochopení. Od předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly vyfasoval za odporné gesto pokutu 2 028 euro.

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním dole Turów. Podle většiny hlasujících byla smlouva, kterou začátkem února podepsal premiér Petr Fiala (ODS) s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Výsledky hlasování strana oznámila na webu. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš následně sdělil, že výsledek hlasování respektuje. Podle něho je hlasování deklaratorní, takže nemá a nemůže mít právní vliv na uzavřenou smlouvu. Také by preferoval otevřenější postup při přijímání smlouvy.

Skupina aktivistů dnes ráno zhruba na půl hodiny uzavřela v Praze u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Dvojici protestujících, kteří poté bránili k přístupu k uzávěrům z obou stran budovy, z místa odvedli policisté. Protest mířil proti vládní dohodě o těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody.

Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok, uvedl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Uvedl, že nyní nelze spolehlivě odhadnout ani rychlost možných pozitivních dopadů stěny. Kompenzace, kterou už Česká republika od Polska dostala, by podle něj měly být rychle využity k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu.

Ještě horší dohoda, než jsme se obávali. Tak komentují dohodu o hnědouhelném dole Turów mezi Českem a Polskem zástupci lidí, kteří žijí v dolem postižené oblasti. Podle nich stáhne česká vláda žalobu, která měla velkou šanci na úspěch, výměnou za peníze, podzemní stěnu, která stojí několik kilometrů jinde, než kde voda ve velkém odtéká, minimální soudní dohled a nulovou vynutitelnost evropského práva.

Pětačtyřicet milionů eur zaplatí Polsko za to, že nadále bude moci s českým souhlasem provozovat hnědouhelný důl v Turowě. Dohodu ve čtvrtek podepsali premiéři obou zemí. Dohoda podle nich garantuje kromě peněz i vytvoření funkční bariéry, která zadrží vodu na českém území. Peníze pak česká strana použije na projekty zadržení a přivedení vody do oblasti. Dohodu ale kritizují ekologové nebo právní kancelář Frank Bold.

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Podle aktualizovaného návrhu, který došel do Prahy, by polská strana souhlasila s dvouletým dohledem Soudního dvora EU. Hubáčková chce nechat český návrh posoudit kabinetem. Z diskuse vlády má vyplynout, zda má česko-polské jednání pokračovat mezi ministryněmi obou zemí, nebo se přesune na úroveň premiérů.