V květnu probíhalo další měření hluku z hnědouhelného dolu Turów. Konkrétně šlo o Uhelnou a také Oldřichov na Hranicích. Hodnoty při něm byly nižší než při prvním letošním měření, v jednom případě ale v Uhelné limit překročily.

Čeští experti vyhodnotili polský hydrogeologický model predikující stav podzemních vod v okolí dolu Turów jako vyvážený. Hladiny vod nicméně podle něj mohou v budoucnu klesat, ČR proto po Polsku požaduje plán těžby a další opatření.

Už počtvrté se v českém okolí polského hnědouhelného dolu Turów měřil hluk. Konkrétně šlo o lokality v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích. Měření probíhalo v září vždy v noci a pohybovalo se pod mezní hranicí, která je 40 decibelů.

Na dvou místech Libereckého kraje probíhal loni díky Ministerstvu životního prostředí ČR (MŽP) monitoring hluku dolu Turów. Konkrétně v Uhelné a v Oldřichově na Hranicích. Ministerstvo tím navázalo na předchozí monitoring hluku z let 2020–2023. Dlouhodobé hlukové limity porušeny nebyly, krátkodobé však ano, a to v 7 případech. Počet překročení hlukových limitů se tím více než zdvojnásobil.

Téměř 20 aktivistů a aktivistek Greenpeace, mezi nimiž je i jeden Čech, vylezlo dnes v časných ranních na jedno z rypadel v polském příhraničním uhelném dole Turów, do kterého dlouhodobě odtéká voda z českého území. Cílem jejich protestu je vyzvat polského premiéra Donalda Tuska, aby jednoznačně přiznal, že povrchový důl a elektrárna Turów se uzavřou během několika příštích let.

Národní přírodní památka Peklo na Českolipsku je pro veřejnost po dvou a půl měsících znovu otevřena. Vstup do části Robečského údolí zakázala Česká Lípa koncem prosince minulého roku kvůli špatnému stavu lesních porostů. Podle radnice představovaly souše smrků odumřelých v souvislosti s kůrovcovou kalamitou i další stromy ve špatném zdravotním stavu pro návštěvníky bezprostřední riziko. Národní přírodní památka Peklo je především v jarních měsících vyhledávaným turistickým místem, lidé sem míří za koberci bledulí, které naučnou stezku lemují. Původně mělo být Peklo pro veřejnost uzavřeno až do 27. března, nebezpečné stromy se ale Lesům ČR podařilo odstranit dříve a zákaz tak mohl být zrušen zhruba dva týdny před plánovaným termínem. První kvetoucí bledule tak mohou lidé v Robečském údolí obdivovat už nyní.

Přesně před třemi lety byla podepsána česko-polská dohoda o řešení vlivů hnědouhelného dolu Turów nedaleko českých hranic. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) dohoda zafungovala, díky valu se povedlo snížit hluk i znečištění ovzduší a díky stěně se zvýšila hladina podzemních vod. Je tu ale jeden háček, právě data o hladině podzemních vod Polsko MŽP zakázalo šířit a jsou tak neveřejná. I proto se expertní skupina Frank Bold o zveřejnění informací soudí.

Na osmnácti soukromých i veřejných objektech v katastru Hrádku nad Nisou a Heřmanic bude od příštího roku Liberecký kraj sledovat možný vliv těžby v polském hnědouhelném povrchovém dole Turów. Monitorovat bude potenciální posun terénu v těchto oblastech a vliv na statiku domů zde, který by mohl být těžebnou činností vyvolán. Sledování objektů bude probíhat deset let a každý rok dojde k dílčímu vyhodnocení. Kraj za pořízení speciálních sklonoměrů a sledování a vyhodnocení jejich záznamů zaplatí v příštích deseti letech celkem 1 milion a 900 tisíc korun.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje, zda těžba v uhelném dole Turów na česko-polské hranici způsobuje ekologickou újmu kvůli dlouhodobému úbytku vody na české straně hranice. Nově ČIŽP do řízení zahrnula také polskou těžařskou společnost PGE. Provozovateli dolu inspekce oznámila, že je účastníkem řízení, a že právě po něm by případně mohla česká strana požadovat prevenci a nápravu ekologické újmy způsobené těžbou. Umožňuje jí to zákon o předcházení ekologické újmě. Inspekce zároveň firmu PGE vyzvala, aby jí dodala platná povolení k těžbě i povolení týkající se životního prostředí vydaná polskými úřady.

Už v září má začít stavba přivaděče, který dovede pitnou vodu z nově budované úpravny vody v Liberci - Machníně do oblasti Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Projekt připravuje Severočeská vodárenská společnost (SVS) a má zajistit pitnou vodu pro obyvatele příhraničních oblastí ohrožených těžbou v hnědouhelném dole Turów v Polsku. Peníze na stavbu přivaděče uvolní Liberecký kraj z Fondu Turów.