Majitelé luk v Krkonoších mají i letos šanci dostat peníze na úpravu travního porostu. Má to ale samozřejmě svá pravidla, jedním z nich je zadaná výměra, která se musí vejít do pěti hektarů.

Také v Liberci chybí déšť, navíc předpověď žádné srážky v příštích dnech neslibuje. I proto se liberecké Technické služby, které se ve městě starají o zeleň, rozhodly dočasně přestat sekat trávu.

Podle odborníků může být levnou prevencí proti lesním požárům rozšíření velkých kopytníků. Informovala o tom nezisková organizace Česká krajina v souvislosti s požárem v Národním parku České Švýcarsko a nedávným zásahem hasičů ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku.

Právě v tomto období se čerstvě narozená mláďata ukrývají v bezpečí vzrostlé trávy. Když uslyší hluk, tak neutečou, ale instinktivně se více přikrčí k zemi. Před blížící se sekačkou nemají šanci uniknout. Podle iniciativy Stop sečení srnčat, takto ročně zahyne až 60 tisíc mláďat. O tomto problému se sice čím dál víc mluví, ale například dotace na nákup dronů s termokamerou jsou stále jen velkým snem spolků na ochranu zvířat. Přitom právě ze vzduchu se prokazatelně daří odhalit a následně zachránit mnohonásobně více mláďat.

Na loukách a v lesích v Krkonošském národním parku se začínají probouzet živočichové a rostliny, kteří jsou vázáni jeden na druhého. V této arkto-alpínské tundře jich je pestrá škála. Jsou jich tu stovky.

S příchodem jara se ve volné přírodě objevují první mláďata. V březnu a začátkem dubna jsou to především zajíci, kteří navíc své mladé často nechávají bez dozoru třeba uprostřed louky. Zdánlivě tak vypadají jako opuštěná a lidé se jim snaží pomoci. Tím jim ale naopak uškodí.

Sucho posledních dní spolu s větrem přispívá ke vzniku a šíření ohně ve volné přírodě nebo na zahradách při pálení biologického odpadu. Hasiči z Libereckého kraje mají denně kvůli suchu kolem deseti výjezdů k požárům trávy, luk či porostů. Je to víc než je obvyklé a lidem doporučují zvýšenou opatrnost.

Po utkání se Slavií se neřešilo nic jiného. Oraniště, pole, takové týmy nemají být v lize. Slovan to za stav trávníku pěkně schytal. Přitom loni v létě hřiště rekonstruoval za skoro devět milionů a ještě v říjnu bylo hodnocené lépe než trávník Slavie. Co se tedy s trávníkem stalo? Podle technického ředitele klubu Vlastimila Čadílka jde o několik vlivů, ať už dlouhé vegetační období, nereálné finanční nároky na udržení trávníku přes zimu, ale i další problémy. Podle něj by pomohl hybridní trávník, jenže to je podle něj investice za dalších osm milionů korun.

Liberecký Slovan zahájil v pondělí přípravu na jarní část sezony. Netradičně na přírodní trávě v areálu U Nisy, což je velmi neobvyklé. Hráči se nyní budou připravovat v domácích podmínkách, během pětitýdenní přípravy je čekají hned dvě soustředění v Turecku. Bez větších změn je zatím i kádr, podle trenéra Kozla je ale přestupové okno teprve na začátku a změny mohou přijít.

Letošní rok naštěstí zatím není výrazně suchý, což se projevuje i na krajině ve městě. Tráva zde roste rychle a to se některým občanům nelíbí.