Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr. Zlevňuje také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července, s výjimkou konce prázdnin.

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

V Liberci bude k 80. výročí nechvalně známé heydrichiády přednáška v krajské knihovně. V Rovensku pod Troskami, jemuž hrozilo vyhlazení podobně jako Lidicím a Ležákům, bude za rok větší vzpomínková akce. 

Oblastní galerie Liberec má v grafickém kabinetu komorní výstavu uměleckých děl ze svých sbírek, které jsou spojené s Ukrajinou. Cílem instalace je připomenout v souvislosti se současným konfliktem devastující účinky války na její kulturní dědictví.

Evropa si o víkendu připomíná 77. výročí konce druhé světové války. Stejně tak tomu bude i v Liberci, kde o víkendu a pak i v pondělí proběhne hned několik akcí spojených s významným výročím.

Vasyl Kapustej je sedmadvacetiletý student práv původem Ukrajiny, který ve volném čase organizuje pomoc pro zemi, kde se narodil. První týden války s kamarády sbírali na Žižkově jídlo a oblečení pro uprchlíky, teď už vozí zásoby rovnou vojákům 128. horské útočné zakarpatské brigády.

Dlouhá léta byl jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Zároveň dostal prvního podezřelého z válečných zločinů na území Jugoslávie před spravedlnost. Řeč je o Vladimíru Dzuro, který svou kariéru odstartoval na vršovické kriminálce. Později rozkrýval masakr na farmě Ovčara u chorvatského Vukovaru, kde zahynulo přes 260 lidí. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Dnes jsem přemýšlel o tom, jakou motivaci mají lidé v České republice k tomu, aby na zdi, chodníky, lavičky nebo dokonce dveře kostela čmárali písmeno Z. Přemýšlel jsem taky o tom, co se honí v hlavě člověku, který si na domácí oslavě ozdobí chlebíčky sýrem poskládaným do tvaru písmene Z, svůj výtvor vyfotí na sociální sítě a policistům pak s vážnou váží tvrdí, že tím nepodporoval ruskou agresi na Ukrajině, ale chtěl jen potěšit přítelkyni Zuzanu.