Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Vzácný druh šelmy se po letech opět objevuje a rozmnožuje v Lužických horách na pomezí Libereckého a Ústeckého kraje. Genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, provedené v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jednoznačně prokázaly přítomnost kočky divoké. Monitoring z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy, podpořený dobrovolníky, navíc umožnil získat první spolehlivé důkazy o reprodukci tohoto kriticky ohroženého druhu.

Třináct případů onemocnění lymeskou boreliózou a jedno onemocnění klíšťovou encefalitidou zaznamenali již v této sezoně krajští hygienici. V jednou případě šlo dokonce o boreliózu s klinicky závažným průběhem ve formě neuroboreliózy. Právě tato dvě onemocnění jsou v našem regionu nejčastějšími v souvislosti s klíšťaty.

Případů nemocí přenášených klíšťaty je podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce srpna více než ve stejném období loni. Lékaři letos nahlásili 441 nakažených klíšťovou encefalitidou a 2035 případů lymské boreliózy, loňské počty byly asi o čtvrtinu nižší u boreliózy a zhruba o 13 procent u encefalitidy. Zhruba třetina lidí se přitom každoročně nakazí ještě na podzim.