Klíšťata mají v Libereckém kraji první oběť. Na encefalitidu zemřel muž ze Semilska
Klíšťová encefalitida má v Libereckém kraji na svědomí jeden lidský život. Na sedmasedmdesátiletého muže se přisálo nakažené klíště při sběru hub. Ten pak na následky nemoci, která napadá nervový systém člověka a může vést až k úplnému ochrnutí, v červenci zemřel.
Nemocných přitom stále přibývá. V celém Česku loni onemocnělo 565 lidí, což je plošný nárůst oproti roku 2015 téměř o dvě třetiny. A letos si vyžádala případ nejsmutnější.
„V letošním roce jsou podmínky pro výskyt klíšťat nakažených klíšťové encefalitidy ideální. Největší riziko je ráno a večer, kdy je dostatečné vlhko a teplo,“ řekl liberecký dětský praktický lékař Martin Zítek.
Podle něj každý den s lidmi řeší, jak klíště odstranit. „Jedná se minimálně o deset telefonátů týdně a stejný počet osobních kontaktů,“ dodal.
Liberecký kraj přitom patří mezi rizikové oblasti, kde se dá encefalitidou nakazit. „Poloha poskytuje pro výskyt klíšťat příhodné podmínky. Dosti rizikové jsou například Jizerské hory,“ vysvětlil.
A jak vlastně encefalitidu poznat? V první fázi připomínají příznaky běžné chřipkové onemocnění - únava, teplota. Následuje období relativního klidu a s odstupem několika dnů přichází druhá fáze, typická pro toto onemocnění - bolest hlavy, ztuhlost šije, světloplachost. Inkubační doba je zhruba 7 až 14 dnů po přisátí klíštěte.
Mezi lidmi také stále koluje řada mýtů o tom, jak klíště odstranit. Jedním z nich je, že přisátého parazita je nejlepší potřít olejem či krémem. Klíště se ale podle odborníků začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.
Lidé také často klíště točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.
