Pandemie koronaviru pomohla zlepšit kvalitu laboratoře i spolupráci mezi pracovníky liberecké nemocnice
Za pandemie koronaviru se pracovníci liberecké krajské nemocnice naučili více spolupracovat. Rychleji umí také přeměnit lůžkové stanice z jejich běžného využití na covidové jednotky a naopak. Před rokem touto dobou bylo v Liberci bylo hospitalizováno až 230 covidových pacientů, nyní jich je zhruba pětkrát méně.
„Na výrazně vyšší úrovni je i kvalita laboratoře nemocnice, která provádí testy na koronavirus", uvedl generální ředitel nemocnice Richard Lukáš. Původně byla schopná za den zpracovat 230 vzorků, nyní skoro 2000.
Pandemie podle Lukáše přinesla i něco pozitivního. „Pracovníci se naučili spolupracovat daleko hlouběji a s daleko menšími překážkami díky tomu, že se promíchali na odděleních, poznali se víc a nekladou si formální problémy do cesty," uvedl Lukáš. Oceňuje také, co dokázaly sestry pod vedením Marie Fryaufové. „Sestry byly neskutečné, těch nebylo nikdy dostatek, ale když jsme je někde potřebovali, tak někde vznikly," řekl.
Před rokem leželi covidoví pacienti téměř na čtvrtině lůžek, jimiž největší nemocnice v Libereckém kraji disponuje. V rezervě pro ně nemocnice měla připraveno ještě dalších zhruba 100 lůžek. Nabyté zkušenosti podle Lukáše promítli do úprav pandemického plánu. „Bez rozpaků víme, co udělat a kam až může reprofilizace zasahovat, takže s tím by do budoucnosti neměl být problém, když situace nebude vyžadovat více než 330 lůžek," uvedl Lukáš.
Ani v nejhorší době se loni liberecká nemocnice nedostala do stavu, kdy by přestala poskytovat akutní péči pro necovidové pacienty nebo přestala přijímat pacienty s koronavirem. Naopak v řadě případů pomohla jiným zdravotnickým zařízením. „Jsem docela hrdý na to, že jsme v tom systému mohli být zapojeni nejen jako konzumenti, ale i jako poskytovatelé záchranné péče," řekl ředitel liberecké nemocnice.
Těžké to podle něj ale bylo pro pracovníky, kdy řada z nich musela dělat jiné činnosti, než kvůli kterým nastoupila do nemocnice. „Ošetřovali úplně jiný druh pacientů, s úplně jinou chorobou, než znali. Navzdory tomu nedocházelo k žádným pochybením, která by pacienta ohrožovala na zdraví nebo dokonce životě," uvedl Lukáš.
Před rokem k péči o covidové pacienty podle něj přistupovali bez reptání, což ale bylo těžké zopakovat při další vlně pandemie na přelomu loňského a letošního roku, kdy 70 procent pacientů, kteří potřebovali intenzivní péči, nebylo očkováno. „Ti lidé byli velmi těžce nemocní a některé se nám nepodařilo zachránit. Ti, kteří očkovaní byli, byli chránění před smrtí docela zřetelně a procházeli tou chorobu lepším způsobem než neočkovaní. A bylo zapotřebí zdravotníkům připomenout, že se musí chovat ke všem stejně pokorně, jakkoliv bylo zřetelné, že neočkovaní vytěžují zdravotnický systém daleko více. A ta neochota se očkovat, iracionální většinou, se propisovala do zátěže zdravotníků, což psychicky není úplně oukej. A samozřejmě nedat to těm lidem znát a nevynadat jim, chce určitou vznešenost, kterou jsem chtěl," uvedl Lukáš. Přiznal, že i u sebe zaznamenal náznaky, že se nechová tak, jak by měl.
„V průběhu pandemie se oddělení genetiky a molekulární diagnostiky oddělilo z oddělení klinické mikrobiologie a odborně je nyní na špičce v republice. Jako první jsme diagnostikovali omikron v Česku a na rozdíl od sekvenačních přístrojů, které jsou jinde v Česku a kterým to trvá třeba 48 nebo 72 hodin, tak my jsme schopni to udělat pod 24 hodin," uvedl mluvčí nemocnice Václav Řičář. Podle něj navíc kromě vzorků na koronavirus laboratoř zvládá dělat pro nemocnici i klasickou genetiku a diagnostiku.
