Horská služba je na letní sezonu připravena, rostou úrazy cyklistů
Téměř ke třem tisícům zásahů jen v letní sezoně vyráželi v minulém roce členové Horské služby ČR. Období prázdnin je pro záchranáře z horské služby jedno z nejnáročnějších, v posledních letech totiž stoupají počty úrazů na kolech, elektrokolech i koloběžkách, což souvisí s jejich vzrůstající oblibou.
Za posledních pět let stoupl počet zásahů v letní sezoně skoro o čtvrtinu. „S počtem zásahů rostou i nároky na záchranáře. Na léto jsme ale samozřejmě připraveni. V tréninku i při zásazích se chceme soustředit na zdravotní stránku záchrany,“ říká před letní sezónou 2023 náčelník René Mašín.
Růst počtu zásahů Horské služby v letní sezóně je poměrně rychlý, za posledních pět let stoupl přesně o 24 %. Záchranáři růst případů přičítají čím dál větší popularitě dovolené na horách a rychlému rozvoji adrenalinových aktivit.
„Hory jsou dnes plné aktivit, které s sebou přinášejí těžší úrazy. Zatímco v 90. letech minulého století se po horách spíše chodilo, dnes se v mnohem větší míře jezdí a následně také padá. Cyklistika patří mezi aktivity, kde zaznamenáváme asi nejrychlejší progres počtu zranění a v tomto ohledu ji považujeme za nejvíce rizikovou,“ vysvětluje Mašín.
Potvrzují to i čísla, už druhý rok po sobě zaznamenali horští záchranáři přes tisíc úrazů cyklistů za sezónu. Fatální jsou především úrazy hlavy. „Přilba je základ. U dětí do patnácti let je povinná. Pokud by se mě někdo zeptat, jestli podporuji povinnou přilbu pro všechny věkové kategorie, zvednu obě ruce. Opětovně jsme se proto i letos aktivně připojili k osvětové kampani Na kole jen s přilbou,“ doplňuje Mašín.
Už dva roky také záchranáři nově evidují ve svých statistikách úrazy na elektrokolech. V této kolonce počet zásahů meziročně vzrostl zhruba o třetinu. Lidé často na elektrokole sedí na horách poprvé. Technika jízdy je ale na něm trochu jiná a stroj je také o poznání těžší a hůře se proto ovládá.
Letos se horští záchranáři proto více soustředí na zdravotní stránku zásahu, a tak výuku zdravovědy posílili například ve cvičeních a kurzech. „Pokud máme třeba pětidenní školení, přidáváme jeden den, který se věnuje čistě zdravotní stránce zásahu. Tato potřeba přirozeně vznikla ze stále intenzivnější spolupráce se Zdravotní záchrannou službou (ZZS) a Leteckou záchranou službou. Chceme, aby naši záchranáři používali stejnou terminologii a měli stejné metodické postupy jako záchranáři ze ZZS. Zjednodušuje to pak kooperaci s dispečinkem ZZS na dálku i se zdravotníky na místě,“ vysvětluje hlavní metodik Horské služby Pavel Horký.
Velký posun nastal před letošní sezónou také v koordinaci mezi horskými záchranáři a dispečinky ZZS. Již několik let vyvíjený systém Messenger se podařilo zdokonalit natolik, že dispečink ZZS vidí Horské záchranáře na své výjezdové mapě, ví, jestli je daný záchranář na stanici nebo v terénu a informace z výzev, které obsahují detaily o zranění, vidí horoslužebníci přímo ve svých telefonech a mohou je také editovat. „Je to velký posun. Benefit je to samozřejmě především pro zraněné turisty, ke kterým se lépe informovaný záchranář dostane mnohem efektivněji,“ doplňuje náčelník René Mašín.
