Pacientů s chronickým onemocněním srdce přibývá. Liberečtí kardiologové jich ročně vrátí do života až pět tisíc

„Chodím na kardiologii dlouhodobě, protože jsem měl problémy s vysokým tlakem. A na jedné z těch prohlídek se přišlo na to, že mám arytmii, která by se měla řešit, aby nenastala plicní nebo mozková embolie,“ říká pacient Ivan Abrahám. Operace srdce byla tím řešení. Podle Abrahama by mu měl zákrok pomoci nejméně na deset let. Už za měsíc se vrátí opět k běžnému životu, bude se věnovat sportu, jezdit na kole. „Operace proběhla naprosto bez problémů, nikdo z toho nemusí mít strach, protože vám lékaři řeknou přesně, co budou dělat. Trvala asi hodinu a půl a teď mi je dobře,“ popsal své dojmy hodinu po zákroku pacient.

Ivan Abrahám z Liberce je jedním ze zhruba pěti tisíc pacientů, které každoročně v Kardiovaskulárním centru Krajské nemocnice v Liberci (KNL) hospitalizují. Kardiologie zde funguje už rovných dvacet let, kdy byla v roce 2003 zprovozněna první angiolinka. Od toho okamžiku mohli v liberecké nemocnici začít ošetřovat pacienty s akutním infarktem myokardu. Postupně se přidaly další zákroky. Katetrizační ablace arytmií, implantace defibrilátorů a další typy léčby.

Za tu dobu udělali na kardiologii asi 23 tisíc výkonů na věnčitých tepnách, naimplantovali deset tisíc kardiostimulátorů a tři tisíce defibrilátorů. „Oddělení neustále roste. Začínali jsme s patnácti lékaři a dnes nás je 34. To vyplývá z toho, jak kardiologie pokročila v možnostech diagnostiky a léčby,“ říká přednosta libereckého kardiologického centra Rostislav Polášek. Podle něj dnes dokáží kardiologové úspěšně prodlužovat lidem život i o desítky let, například u pacientům s chronickým srdečním selháním či po infarktu. Ovšem ruku v ruce s tím jde, že stále přibývá pacientů. Navíc řada z pacientů pak zůstává v péči zdejší kardiologů a jejich kolegů, ambulantních kardiologů, s nimiž úzce spolupracují.

V letošním roce na kardiologii zprovozňují dvě nové angiolinky, které umožní pracovat libereckým lékařům přesněji a rychleji. Navíc mají vyšší rozlišovací schopnost, a tak umožňují méně zatěžovat ionizačním zářením. A především do budoucna umožní provádět i nové zákroky, které se dosud v Liberci nedělaly. „Dělat katetrizační zákroky u chlopní byl dříve doménou pouze kardiochirurgie, ale chceme je provádět také, a to je náš cíl v příštích letech,“ poznamenal přednosta.

Podle něj bude i v následujících letech pacientů přibývat, neboť roste počet zejména lidí s chronickým selháním srdce.  Pacientů, kteří potřebují péči kardiologů je momentálně v Libereckém kraji kolem 20 tisíc. A ti, co mají komplikace, by měli být léčeni v centrech, jako je to liberecké.

„Dřív člověk infarkt nepřežil, tak se u něj nevyvinul chronický problém. Když my jej zachráníme, třeba angioplastikou, tak často si z toho odnese šrám na srdci, který pak vede k srdečnímu selhání, a proto je i pak naším pacientem. Navíc jsou to onemocnění, která jsou vázaná na věk. A těch lidí ve vyšších věkových skupinách je víc,“ vysvětluje Polášek. Navíc jsou dnes liberečtí kardiologové i díky pokroku v léčbě schopni pomoci i citlivějším pacientům, kteří nemohou podstoupit chirurgický zákrok a potřebují vyměnit třeba srdeční chlopeň. Dřív jim neměli lékaři jak pomoci, dnes dokáží implantovat chlopeň katetrizačně.  

„Liberecký kraj je na prvních třech příčkách ve výskytu kardiovaskulárních chorob v rámci republiky. Zdravotní stav populace v našem kraji je nejhorší v tomto ohledu, a to souvisí s životním stylem,“ doplnil kardiolog a lékařský ředitel KNL Tomáš Roubíček.  

Ke komplexní péči chybí v liberecké nemocnici už jen kardiochirurgie. O její zřízení zde velmi stojí, avšak není to stále jisté.

„Je to s velkým otazníkem. Zatím spíš pracujeme na tom, abychom se dostávali čím dál blíž k metodám, které dříve potřebovaly kardiochirurgickou podporu, ale teď už se budou moci provádět i bez toho. Věřím, že se i tady velmi rychle prosadí,“ doplnil generální ředitel KNL Richard Lukáš.

Liberecká kardiologie má ještě jednu specialitu a sice, že je domovským oddělením programu Lékařem na nečisto. Učí zde medici nejenom z liberecké univerzity, ale z celé republiky a ze sousedního Slovenska. „Vzdělávací úloha je pro nás zásadní. Třicet lékařů jsme dovedli k atestaci a jsme rádi, že se zde vzdělávají nejenom lékaři, ale i další zdravotnické profese. Každý rok díky tomu přijmeme do nemocnice až čtyřicet čerstvých absolventů,“ dodal Roubíček.

Současný tým kardiologie tvoří 20 atestovaných specialistů, 18 lékařů ve specializační přípravě, 4 biomedicínské inženýry a ošetřovatelský úsek má více než 150 nelékařů a nižšího zdravotního personálu.