Nebezpečného kadmia je v ovzduší na Jablonecku stejně jako v Ostravě
Se zhoršenou kvalitou ovzduší nemají problém jen aglomerace a větší města v zemi, ale i malá sídla. Tam se částice polétavého prachu a rakovinotvorný benzo(a)pyren dostávají do ovzduší převážně kvůli lokálnímu vytápění uhlím. Imisní limity jsou ale překračovány ve všech aglomeracích, uvádí materiál Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2014. Vydal ho Český hydrometeorologický ústav. Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.
Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje po obou stranách polsko-české hranice průmysl, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a doprava. Ta negativně ovlivňuje ovzduší také v Praze a Brně.
Ovzduší Česka v současné době nejvýznamněji zatěžují částice polétavého prachu, benzo(a)pyren a přízemní ozon, uvedl ředitel ČHMÚ Václav Dvořák. Materiál sleduje i další škodlivé látky, například roční imisní limit kadmia byl loni překročen na jedné lokalitě - Tanvald-školka z celkem 52 lokalit, nejvyšší roční průměrné koncentrace byly v okresech Jablonec nad Nisou a Ostrava-město.
Ve vesnicích a malých městech je největším problémem lokální vytápění. Podle náměstka ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší Jana Macouna lze předpokládat, že i v obcích, kde tyto škodliviny nejsou měřeny, mohou být zvýšené i nadlimitní. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu překročily imisní limit na 10,7 procenta území a ovlivnily přes 50 procent obyvatel.
Benzo(a)pyren je v uhelném dehtu, automobilových výfukových plynech nebo tabákovém kouři. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. "Negativně ovlivňuje těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností. Ta se může projevit až třeba v 50 letech, kdy lidé mají zvýšený výskyt srdečních onemocnění a diabetu," řekl nedávno genetik Radim Šrám z Akademie věd ČR. Největší problém s touto látkou mají Ostrava-Radvanice, Ostrava-Přívoz, Český Těšín a Ostrava-Mariánské Hory, nepříznivá je i situace na Karvinsku.
Šrám už tři desítky let také zkoumá, jak ovlivňuje znečištěné ovzduší zdraví obyvatel severozápadních Čech. Na počátku 90. let v rámci programu Teplice s ostatními vědci zjistil, že například místní lidé mají výrazně kratší délku života než jinde v ČR a onemocnění dýchacích cest několikanásobně častěji.
K projektu se vědci chtějí vrátit, přestože jim nyní vláda neschválila na projekt 60 milionů korun. Pilotní fázi proto Akademie věd ČR zahájí na vlastní náklady. Chce zjistit, jaký je současný stav populace a mezigenerační přenos poškození. Akademie věd na akci vydá 3,5 milionu Kč.
