Za hranicemi pomáhají hasiči z Libereckého kraje až dvacetkrát do roka
U požárů ale i dopravních nehod v německém a polském pohraničí pomáhají v některých případech i čeští hasiči. Zatímco do Polska vyjíždějí naši hasiči i k menším případům, v Německu se jedná většinou o události velkého rozsahu.
Kolem 20 výjezdů do roka mají hasiči z Libereckého kraje do německého či polského pohraničí. Nejčastěji to bývá k požárům lesa a budov, loni ale v Polsku pomáhali i při záchraně osoby či odstraňování následků po dopravní nehodě, informovala krajská mluvčí hasičů Lucie Hložková.
Výrazně častěji si podle ní vypomáhají s polskými hasiči, a to na základě mezistátní smlouvy a memoranda mezi Libereckým krajem a Dolnoslezským vojvodstvím. „Příhraniční jednotky tak zasahují i u mimořádných událostí malého rozsahu,“ uvedla mluvčí. S německou stranou takovou dohodu hasiči nemají. Pomoc přes HZS Libereckého kraje se podle Hložkové poskytuje až při katastrofách nebo velkých haváriích. „Tedy zpravidla u událostí velkého rozsahu,“ dodala. Rozhodnutí, zda žádat o pomoc, je na veliteli zásahu.
Náklady na výjezdy za hranice si platí každá země sama. „Základním principem přeshraniční pomoci je reciprocita a vzájemná výhodnost takové spolupráce. Z tohoto důvodu se 'přes hranice' neplatí žádné peníze,“ uvedla Hložková. Pro fungování spolupráce jsou podle ní důležitá společná cvičení, ročně jich bývá kolem deseti. „Některé jsou koordinovány nebo pořádány HZS Libereckého kraje, jiné jsou zastřešeny obcemi,“ dodala. Loni například hasiči společně cvičili při fingované dopravní nehodě v Harrachově nebo požáru průmyslového objektu v Hrádku nad Nisou.
Právě dobrovolná jednotka hasičů (SDH) z Hrádku nad Nisou patří v kraji mezi nejaktivnější v přeshraniční pomoci, loni spolupracovala s polskými hasiči sedmnáctkrát a německými šestkrát. Zásahy v Německu hrádecké jednotce umožňuje dohoda mezi městy, kterou Hrádek nad Nisou uzavřel s Žitavou už v roce 1991. „To se týká mimořádných událostí,“ uvedl velitel družstva SDH Hrádek Jaromír Mottl. Podle něj si tak jejich pomoc třeba loni vyžádali žitavští hasiči při požáru bývalé papírny na okraji Žitavy.
Problémy občas bývají podle Mottla při společných zásazích s Němci kvůli jazykové bariéře, když není k dispozici tlumočník nebo tam není někdo, kdo umí dobře německy. „Vždycky se ale nějak domluvíme, oheň hoří stejně, postupy jsou obdobné. Takže, když jsme třeba jednou řešili požár výrobního objektu v Žitavě, tak jsme dostali svůj úsek, kde jsme si ho řešili sami, a oni nám jen dodávali vodu,“ uvedl Mottl. Domluvit se s polskými hasiči je podle něj díky jazykové příbuznosti snazší.
Přeshraniční spolupráce také umožňuje hasičům pořizovat si novou techniku z dotačních programů. Jedním z takových projektů byl v posledních letech "4 města zachraňují přes hranice", do kterého se zapojili hasiči z Liberce, Hrádku nad Nisou a německých měst Herrnhut a Žitava. Dohromady získali přes 63 milionů korun.
