Hejtmani žádají po vládě změny ve školství a zdravotnictví. Zatím bez většího úspěchu

„Školství a zdravotnictví se týká i našich nemocnic a velké části středních škol. Očekávání, se kterými jsme na jednání s vládou šli, se nenaplnila,“ zhodnotil schůzku místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Libereckého kraje Martina Půta (SLK).

Liberecký kraj už v minulém týdnu odmítl záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na snížení takzvaných PHmaxů, tedy maximálního počtu proplácených hodin výuky. Ve školství se podle kraje přijímají zásadní rozhodnutí, která významným způsobem dopadají na chod škol.

„Chápu, že nárůst počtu zaměstnanců ve školství za poslední 4 roky je velký a v naplánovaném rozpočtu chybí finanční prostředky, které resort potřebuje na garantovaných 130% platu. Ovšem podle mého osobního názoru je zásadně nepřijatelné, aby se reformy odehrávaly v listopadu a platily od ledna. To je nezodpovědné,“ zdůrazňuje hejtman Půta.

Podle svých slov rozumí tomu, že je systém třeba přenastavit, ale tímto způsobem budou potrestány především aktivní školy a aktivní ředitelé, kteří se snažili využívat systém na maximum. Ti, co byli ve váhavém středu, doplatí podle Půty na změnu nejméně. Školy se totiž přizpůsobují změnám, které platí teprve od roku 2020.

„V tomto duchu jsme také dali negativní stanovisko k vyhlášce ministerstva školství. Zmíněné 4 miliardy by prostě měla vláda najít,“ upozorňuje.

Hejtmani vládě vytýkají, že namísto dlouhodobých koncepčních řešení se vydávají rychlá a nepromyšlená nařízení. To vše bez důkladné analýzy, takže na to nakonec doplatí hlavně žáci. Ti by měli například omezenou možnost zvolit si předmět, ve kterém by se chtěli dále vzdělávat. Mnohem hůře by se také dělily třídy.

„Snažili jsme se panu ministru školství říct, že řešit v takhle složitém systému tímto způsobem věci na konci roku nedává smysl a provedení a načasování je špatně,“ pokračoval Půta. V tomto bodě podle něj nakonec hejtmani dosáhli alespoň dílčího úspěchu, když jim ministr Mikuláš Bek (STAN) údajně přislíbil, že zmírní původní návrhy tzv. PHmaxů, aby výsledné dopady do školského systému nebyly tak razantní.

Dnes by měl být v Libereckém kraji jasný seznam škol, které se do stávky zapojí. „Musím říct, že mě to netěší. Odnesou to rodiče a děti. Na druhou stranu chápu, že protestující mají právo vyjádřit názor na školství jako takové. Říkat tedy, že to je špatně, nehodlám,“ dodal Půta.

Péče v nemocnicích s podílem kraje omezena nebude

Na jednání hejtmani také otevřeli téma zdravotnictví, kdy hrozí kvůli protestu lékařů omezení péče ve vybraných nemocnicích. Lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci chtějí, aby základní mzda lékaře odpovídala 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy. Jako nejrychlejší řešení chtějí zvýšení platových tabulek.

„My jsme upozorňovali na to, že situace znamená nějakou dohodu, aby se péče neomezovala a že je zároveň potřeba hledat nějaké systémové řešení, protože jinak to nepřežijí malé nemocnice,“ popsal argumenty hejtmanů Martin Půta. Toho mrzelo, že se dnešního setkání za ministerstvo zdravotnictví účastnil místo nepřítomného ministra Vlastimila Válka (TOP 09) „pouze“ náměstek.

„V tuto chvíli nemáme žádné informace o tom že by péče v nemocnicích, v nichž má majetkový podíl kraj, tedy Turnov, Frýdlant, Liberec, Česká Lípa, Semily a Jilemnice, že by mělo dojít k omezení. Péče Naopak tam probíhá standardní kolektivní vyjednávání a v prosinci tedy omezení péče nehrozí. Uvidíme, co bude od ledna,“ konstatoval hejtman.