Zabavený tygr odjel z Liberce do nového domova v Nizozemí. Klidně a vyrovnaně

Tajmir byl zabaven letos v dubnu na základě rozhodnutí města Vsetín a propadl do majetku státu. Na pomoci s dočasným umístěním i převozem zabaveného zvířete se Ministerstvo životního prostředí domluvilo se Zoo Liberec, kam byl tygr umístěn 28. dubna. Od té doby se mu ministerstvo snažilo najít vhodný trvalý domov. „Není to úplně snadné, protože kapacity pro doživotní umístění velkých kočkovitých šelem v Evropě moc nejsou. Ale my dlouhodobě spolupracujeme s nevládní organizací Four Paws a už několik šelem se díky ní podařilo umístit na různá místa po Evropě. Na přelomu července a srpna jsme do stejného zařízení v Nizozemí, kam odcestoval i Tajmir z Liberce, umístili i druhou letos zabavenou kočkovitou šelmu, mládě lva,“ uvedl vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí (MŽP) Jiří Mach.

„Kruté zacházení se šelmami musí skončit, tygři zkrátka nejsou domácí mazlíčci. Právě případ Tajmira ukazuje, jak mohou kočkovité šelmy trpět při špatném chovu. Když tygr dorazil do Zoo Liberec, byl podvyživený, měl salmonelózu a problémy s chůzí. Za nás je řešením mezinárodní zákaz chovu velkých kočkovitých šelem v domácích chovech,“ říká Patricia Tiplea z organizace FOUR PAWS.

Snad už bude líp. Zabavený tygr měl salmonelu, teď začíná zkoumat venkovní výběh

Pátek, 6. června 2025, 06:44SpolečnostLiberecko

Několik týdnů v karanténě musel zůstat dvanáctiletý samec tygra ussurijského, který byl v dubnu odebrán na základě rozhodnutí vydaného Vsetínem z nepovoleného chodu a dočasně umístěn do Zoo Liberec. Veterinární prohlídka u něj totiž zjistila infekci...

„Tajmir se našemu režimu na pavilonu šelem rychle přizpůsobil a s chovateli výborně spolupracoval. Přesto, že prostory, které měl u nás v Liberci k dispozici, jsou skromné a pro dlouhodobý chov tygrů ussurijských by nebyly vyhovující, chovatelé se mu snažili stále poskytovat nové podněty. Zřejmě neznal některé druhy krmení, které u nás dostával, a možná poprvé od chvíle, kdy se přesunul z Hošťálkové, měl možnost projít se po trávě nebo se celý smočit v jezírku,“ podotkl ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.

Odborníci z liberecké zoo se s ním zároveň po celé čtyři měsíce, které v zahradě strávil, snažili pracovat tak, aby ho co nejlépe připravili na samotný transport a přesun do nového prostředí. „Potřebovali jsme si být jistí, že zvládá běžnou chovatelskou manipulaci, to znamená například přecházení mezi jednotlivými odděleními toho chovatelského zařízení, které je k dispozici a zároveň jsme s ním pracovali na chráněném kontaktu s ošetřovateli, aby bylo možné se pokusit o to, co se dneska nakonec povedlo - naložit zvíře bez toho, aby bylo nutné ho uspávat. Pozitivním posilováním jsme s ním natrénovali, aby nastoupil do přepravní bedny sám a s tou přepravní bednou už jsme ho jen přemístili na auto, ve kterém odjel,“ popsala kurátorka šelem Dorota Gremlicová.

Transport, alespoň z prostor zoo do přepravního boxu a poté jeho přesun do převozního automobilu, zvládl Tajmir s klidem a velmi vyrovnaně. Po umístění boxu do automobilu si v něm v klidu lehl a odpočíval. „Neznáme jeho chovatelskou historii a tak nemůžeme zcela říci, jakou má povahu, nicméně se jeví jako velmi vyrovnané zvíře. Nové podněty ho spíš zajímají, než že by se jich obával a i to, jak si dnes poradil s přítomností velkého množství cizích lidí je jen dokladem toho, že je to zvíře, které je spíše stabilní, než že by bylo extrémně plaché nebo poznamenané tím, že asi v minulosti neměl přesně tu péči, kterou by mít měl,“ doplnila kurátorka.

Tajmir podle ní odjíždí z Liberce v dobré kondici. „Přijel k nám velmi hubený a v takovém zanedbaném stavu. Neměl hezkou srst, měl poranění na těle, která byla způsobena nevhodným chovatelským zařízením, nicméně z toho všeho se zotavil a během těch vyšetření, která se dělala při jeho odebírání, se nezjistily žádné závažné zdravotní komplikace až na salmonelózu. Tady u nás po tom, co dobral antibiotika a skončila mu karanténa, už jsme s ním neřešili žádné závažné veterinární potíže. Převedli jsme ho na naši krmnou dávku, jak krmíme naše velké kočky, kterou bez problémů přijímal a odevzdáváme ho jako zvíře mnohem lépe vyživené, které ale stále může nabrat nějaké to kilo. I s ohledem na svůj věk se jeví v obstojné kondici a věříme, že kolegové v Nizozemsku z něj teď vykrmí ještě o pár kilo těžší zvíře,“ dodává Gremlicová s tím, že tygr v současné době váží kolem 150 kilogramů.

„Příběh nelegálně drženého tygra Tajmira má dobrý konec. Ukazuje ale na širší problém nevhodných chovů vzácných druhů zvířat na našem území. Jsme sice chovatelskou velmocí a já chci velmi ocenit všechny legální chovatele, ale musíme důrazně zakročit proti nelegálním chovům, zejména velkých kočkovitých šelem. To se týká nejméně desítek zvířat, které žijí v nevhodných podmínkách nebo bez povolení k chovu. Na nápravě spolupracujeme jak se Státní veterinární správou a Českou inspekcí životního prostředí, tak především s obcemi. Ministerstvo životního prostředí má v případě, že zabavená zvířata propadnou do majetku státu, řadu možností, jak zvířatům pomoci. Kromě záchranných center CITES může zvířata dočasně umístit také v licencovaných zoo nebo domluvit umístění v zahraničí. Právě jako v případě tygra Tajmira,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministerstvo nevylučuje, že v případě, že to liberecká zoo umožní, do ní do dočasné péče umístí v budoucnu i další zabavené velké kočkovité šelmy. Zoo je tomu nakloněna.

Nelegální obchod s tygry má devastující dopad na populace v přírodě, přispívá k jejich vyhynutí a pomáhá financovat mezinárodní zločinecké sítě. Nelegální obchod s těmito zvířaty není jen doménou Asie, ale jak prokázal případ z roku 2018, dochází k němu i v České republice. Tento případ vedl k následnému zpřísnění podmínek pro vývoz a dovoz tygrů a ke zpřísnění chovu vybraných druhů šelem a lidoopů v ČR, které vstoupilo v platnost v roce 2022.

Tygr ussurijský, největší a nejseverněji žijící poddruh tygra, je jedním z nejohroženějších zvířat na světě a čelí řadě vážných hrozeb. Mezi hlavní hrozby patří pytláctví, využívání v tradiční čínské medicíně, ztráta přirozeného prostředí, nedostatek potravy a nemoci. V současné době se populace tygra ussurijského odhaduje na 700–750 jedinců ve volné přírodě, především v Rusku a Číně.