V Krkonoších hnízdí sokoli, správa KRNAP o to více vyzývá k dodržování pravidel

Na české straně Krkonoš hnízdí až osm párů tohoto kriticky ohroženého druhu dravce, další dva až tři páry hnízdí na polské straně hor. Monitoring sokolů na území Krkonoš začal v roce 1992, kdy tam jeden pár sokolů po třech desetiletích znovu prokazatelně zahnízdil.

Sokoli přilétají ze zimovišť do Krkonoš v lednu a připravují se na hnízdění na skalách v ledovcových karech. Zpravidla od února začínají hnízdit. "Patří k druhům velmi citlivým na rušení a při hnízdění to platí obzvlášť. Při opakovaném rušení mohou rodiče hnízdo zcela opustit, či může dojít k zachlazení jejich snůšky, či čerstvě vylíhlých mláďat. O to důležitější je dodržovat základní pravidla chování v národním parku," sdělil Drahný.

Výzva k dodržování pravidel pohybu po národním parku cílí zejména na lyžaře, kteří se pohybují ve volném terénu, nebo na vyznavače snowkitingu, tedy sportu, při kterém se jezdec na snowboardu nebo lyžích nechá táhnout řiditelným drakem po zasněžené pláni.

"Podobně jako neukáznění sportovci může sokoly vyrušovat, či dokonce ohrozit i provoz bezpilotních leteckých prostředků - dronů. I to je důvod, proč je v národním parku, mimo zastavěná a zastavitelná území obcí, používání dronů zákonem zakázáno. Případné výjimky letu dronem vydává Správa KRNAP pro vybrané vědecké účely a to vždy s termínovým a časovým omezením provozu," uvedl Drahný.