Technickou univerzitu v Liberci povede další čtyři roky dosavadní rektor Miroslav Brzezina. Rektora dnes zvolil akademický senát až ve čtvrtém kole, pro současného rektora hlasovalo nakonec 11 z 21 jeho členů. Osm akademiků podpořilo protikandidáta vedoucího katedry chemie Josefa Šedlbauera. Jeden hlas byl neplatný a jeden z členů senátu se zdržel hlasování. Další funkční období by Brzezinovi mělo začít 1. únoru 2022, ve funkci ho ještě musí potvrdit prezident.
Brzezina, který stojí v čele univerzity čtvrtým rokem, je v pořadí desátým rektorem v historii liberecké univerzity. V listopadu oslaví 60. narozeniny. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na Technické univerzitě v Liberci pracuje od roku 1993. V letech 2008-2015 byl děkanem Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a před zvolením do funkce rektora byl jejím proděkanem. Jako rektor univerzitu povede do roku 2026.
Ze stejné fakulty (pedagogické) pocházel i jeho protikandidát - 52letý Šedlbauer, který je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Na liberecké univerzitě působí od roku 1997, v minulosti byl i zastupitelem a radním Liberce a také krajským zastupitelem. Byl také jedním z těch, kdo se loni na jaře v souvislosti s koronavirovou pandemií na univerzitě aktivně zapojili do výroby a vývoje nanoroušek a nanofiltrů do textilních roušek.
Za svůj hlavní úkol pro následující čtyřleté období považuje znovuzvolený Brzezina dobudování kampusu. Plánované projekty za tři čtvrtě miliardy korun zatím komplikují rostoucí ceny, kvůli kterým musí škola opakovat soutěže na dodavatele. „K důležitým úkolů také samozřejmě patří, abychom se zlepšili nebo aspoň udrželi v hodnocení výsledků vědy a výzkumu, které bude ke konci mého období velmi aktuální a samozřejmě bych chtěl, aby byly dobré vztahy na škole," řekl rektor po svém zvolení. Za největší problém, který je podle něj třeba na škole řešit je etika a morálka, které v posledních letech upadají. I liberecká univerzita se podle něj potýká například s plagiátorstvím, na které se chce víc zaměřit.
Liberecká univerzita vznikla z Vysoké školy strojní a textilní, za dva roky oslaví 70 let svého založení. K původním fakultám strojní a textilní přibyly v letech 1990 až 1995 další čtyři - pedagogická, ekonomická, architektury a mechatroniky a od roku 2016 má škola Fakultu zdravotnických studií. V novém akademickém roce ke studiu nastoupilo 6615 studentů, o 127 víc než loni.
Brzezina přiznal, že ho nečeká právě lehké období, náklady rostou a zatím není jasné, jak bude vypadat financování vysokých škol v dalších letech. „Návrh rozpočtu na příští rok pro nás měl být relativně příznivý, nicméně inflační nárůst mezd ani růst cen energií nepokryje. Jen energie jsou pro nás příští rok devět milionů navíc, které budeme muset sehnat. Uvidíme, jestli nová vláda nechá ten rozpočet tak, jak byl vydiskutován s reprezentacemi vysokých škol," dodal. Škola podle něj ale má vytvořené rezervy, zásadní problémy by tak v hospodaření mít neměla.
K důležitým tématům technické univerzity v příštích letech bude nepochybně patřit další fungování Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, který na škole vznikl v roce 2009. V roce 2012 pro něj dokončili za 800 milionů korun komplex špičkově vybavených laboratoří, který z velké části zaplatily evropské fondy. Dnes se ústav věnuje zejména výzkumu a vývoji a do výuky, podle Šedlbauera by se měl víc zapojit do vzdělávání na univerzitě. Podle Brzeziny je na místě diskuse o tom zda ústav transformovat a jak.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
