Rakovina plic si ročně vyžádá přes 5 000 životů, nevyhýbá se ani nekuřákům. Včasný záchyt zachraňuje

Kašel, který trvá o něco déle než obvykle. Zadýchávání při chůzi do schodů. Únava, kterou člověk přičítá práci nebo věku. Tak často začínají příběhy pacientů s rakovinou plic. Potíže se snadno „vysvětlí“, a ještě snadněji odloží na potom. A právě v tom je problém. „Rakovina plic o sobě totiž dlouho nedává vědět, a právě proto je tak nebezpečná. Ve chvíli, kdy se projeví naplno, už může být onemocnění v pokročilém stadiu,“ upozorňuje lékařka Marie Drösslerová z Pneumoonkologické ambulance Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Mýty, které zkreslují realitu – onemocní i nekuřák

Rakovinu plic stále obklopuje řada mýtů, které přispívají k tomu, že lidé přicházejí k lékaři pozdě. Jedním z nich je i přesvědčení, že jde výhradně o onemocnění silných kuřáků. Ačkoli až 8 z 10 pacientů má s kouřením zkušenost, nemoc se nevyhýbá ani těm, kteří nikdy nekouřili. Významnou roli hraje také prostředí – pasivní kouření, znečištěné ovzduší nebo dlouhodobý kontakt s chemickými látkami, například v zaměstnání. Přesto kouření zůstává nejdůležitějším ovlivnitelným rizikovým faktorem. Bez něj by se výskyt rakoviny plic snížil přibližně na desetinu. Jinými slovy: kouření je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem a současně jedním z klíčových bodů prevence.

Další rozšířený omyl je pak spojený s příznaky onemocnění. Mnoho lidí si myslí, že pokud je nic nebolí, není důvod něco řešit. Ve skutečnosti se ale první projevy rakoviny plic často překrývají s běžnými obtížemi, například s dlouhodobým kašlem, zadýcháváním nebo únavou – a právě proto bývají snadno přehlédnutelné. A podobně zavádějící je i víra v „méně škodlivé“ alternativy kouření. „U elektronických cigaret sice nedochází ke spalování tabáku, což je oproti klasickým cigaretám podstatný rozdíl, dlouhodobá data o jejich zdravotních dopadech však zatím chybějí. Nelze proto tvrdit, že představují bezpečnější alternativu,” vysvětluje Drösslerová.

Vyšetření, které může zachytit nemoc dřív, než se projeví

Jedním z nejúčinnějších nástrojů časného záchytu je screeningový program rakoviny plic, který je v České republice dostupný od roku 2022. Je určen především pro lidi ve věku 55 až 74 let s vyšším rizikem, tedy pro současné i bývalé kuřáky. Klíčovým kritériem je tzv. balíčkorok – jednotka, která vyjadřuje dlouhodobou expozici kouření. Jeden balíčkorok znamená, že člověk kouřil minimálně jednu krabičku cigaret denně po dobu jednoho roku. Pro zařazení do programu je typicky potřeba zátěž alespoň 20 balíčkoroků.

Samotný proces je pak pro pacienta jednoduchý a dobře dostupný. Začíná u praktického lékaře, který zhodnotí riziko a v případě potřeby doporučí specializované vyšetření. To probíhá pomocí nízkodávkového CT plic – nebolestivého vyšetření, které trvá jen několik minut a nevyžaduje žádnou speciální přípravu. „Screening má smysl právě u lidí, kteří nemají žádné obtíže. To je jeho princip – zachytit nádor ve chvíli, kdy o sobě ještě nedává vědět. Pro pacienta to znamená šanci řešit problém včas, často podstatně jednodušším způsobem,“ popisuje lékařka.

V případě podezřelého nálezu se pak diagnostika doplňuje o další vyšetření, nejčastěji bronchoskopii. Při ní lékař zavede do dýchacích cest tenkou ohebnou trubici s kamerou a může přesně odebrat vzorek tkáně z podezřelého místa. Vyšetření se obvykle provádí v místním znecitlivění nebo krátké sedaci, trvá jen několik minut a pro pacienta představuje relativně šetrný zákrok.

Rozdíl, který není vidět – ale je zásadní

Když tedy lékaři mluví o včasném záchytu, nejde o frázi. Rozdíl mezi včasným a pozdním záchytem v praxi znamená zásadně odlišný průběh léčby i života pacienta. Pokud je onemocnění zachyceno včas, léčba může být kratší, méně zatěžující a s výrazně lepší prognózou. Pacient má větší šanci na návrat k běžným aktivitám bez dlouhodobých omezení. Naopak pokročilá stadia často znamenají kombinaci náročné léčby, dlouhodobou zátěž a významný dopad na pracovní i rodinný život. „Cílem není lidi vyděsit. Cílem je motivovat je, aby měli informace, na základě kterých se mohou rozhodnout včas. To rozhodnutí – přijít na vyšetření a přijít včas – má obrovský význam pro další kroky, které budou následovat,“ uzavírá Drösslerová.

Prevence u rakoviny plic není složitá ani nedostupná. Začíná jednoduchým krokem – obrátit se na praktického lékaře a informovat se o možnosti screeningu. Nejde o hledání nemoci. Jde o možnost zachytit ji v době, kdy je ještě léčitelná.