Ministerstvo financí zpřísní dohled nad cenami pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Reaguje tím na dynamický růst cen benzinu a nafty a nově zavádí denní monitoring cen a marží. Provozovatelé stanic budou úřadu pravidelně zasílat cenový reporting, který stát porovná s údaji Finanční správy z celého distribučního řetězce i s vývojem cen pohonných hmot na světových burzách.

Česká veřejnost se v hodnocení práce cizinců v tuzemsku dál výrazně rozchází. Podle aktuálního výzkumu STEM (TRENDY) z ledna 2026 má 65 % lidí za to, že v ČR pracuje příliš mnoho cizinců, 47 % je vnímá jako ohrožení na trhu práce, ale 58 % zároveň připouští, že bez zahraničních pracovníků by některé profese nešlo obsadit.

Podle dat bankovních registrů zadlužení domácností v Česku na konci roku 2025 dosáhlo 4,05 bilionu Kč, což představuje meziroční nárůst o 12 % a zároveň nejvyšší tempo růstu od roku 2021. Zvýšil se také objem nespláceného dluhu na 35,2 miliardy Kč (+7,5 %). Z této částky tvoří 30,3 miliardy Kč nesplácené závazky ze spotřebitelských úvěrů a 4,9 miliardy Kč připadá na dluh na bydlení (dluh po splatnosti o více než 90 dní nebo zesplatněné úvěry).

Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) patřilo Česko v roce 2024 v rámci EU ke státům s mimořádně silným zastoupením středního vzdělání. Ve věku 25–74 let mělo vyšší sekundární a nástavbové vzdělání 62,7 % obyvatel (EU 44,2 %). Terciární vzdělání mělo 23,8 % osob, což bylo pod průměrem EU 31,7 %; nižší podíl vykázaly už jen Rumunsko a Itálie.

Ministerstvo vnitra představilo priority na příští čtyři roky. Pro rok 2026 počítá s rozpočtem téměř 122 miliard Kč, tedy o 14,2 miliardy Kč více než v roce 2025. Rozpočet Policie ČR má vzrůst o 5,8 miliardy Kč a Hasičského záchranného sboru o 1,3 miliardy Kč.

Spotřebitelské ceny v České republice v lednu 2026 meziročně vzrostly o 1,6 %. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se jednalo o nejnižší meziroční růst od listopadu 2016. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 %; zboží zdražilo o 0,7 % a služby o 1,0 %.

V lednovém průzkumu STEM potvrdily nejvyšší míru důvěry bezpečnostní složky, zejména Hasičský záchranný sbor, kterému důvěřuje 95 % občanů. Policie ČR (77 %), Armáda ČR (74 %) a městská policie (70 %) si rovněž udržují silnou pozici. Vysokou důvěru veřejnosti má také Česká národní banka (77 %) a obecní nebo městský úřad (75 %). Nadpoloviční podporu vykazují kontrolní a soudní instituce, například Česká obchodní inspekce (72 %), Nejvyšší soud (70 %) či Ústavní soud (65 %).

Úřady práce mají získat více času na zpracování žádostí o novou superdávku státní sociální pomoci. Vláda podpořila poslanecký návrh na odklad jejího zavedení ze začátku dubna na začátek července 2026; po dobu odkladu budou lidé dál pobírat dosavadní rušené dávky. Superdávka má nahradit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení a zároveň se posouvá i navýšení částek životního minima z 1. května na 1. červenec 2026.

Od 2. ledna 2026 začíná Ministerstvo zdravotnictví uvádět do provozu první verze klíčových projektů elektronizace zdravotnictví. Lékařům i pacientům se otvírá Národní portál elektronického zdravotnictví, který nabídne systém elektronických žádanek, elektronické posudky připravované ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a nové funkce mobilní aplikace EZKarta. Cílem digitálních služeb je zjednodušit administrativu, zpřehlednit tok informací a zvýšit bezpečnost i dostupnost zdravotní péče.

Česká národní banka varuje před nárůstem online podvodů, které často zneužívají její jméno či identitu jiných důvěryhodných institucí. Podvodníci přitom využívají moderní technologie umožňující napodobení hlasu i podoby a vytvářejí falešné projevy nebo investiční nabídky, jež ve skutečnosti nikdy nebyly ze strany ČNB učiněny. Instituce proto vyzývá veřejnost k obezřetnosti a k pravidelnému sledování svých oficiálních informačních kanálů.