BLOG: Vláknice začervenalá: Potenciálně smrtelně nebezpečná Houba

Tentokrát jsem se vydal trochu dále od Liberce, směrem na Českolipsko, abych prozkoumal nové lokality. Navštívil jsem oblast, která je zásaditější a dominují zde převážně listnaté stromy. Právě na zásaditějších podkladech se totiž tato vláknice hojně vyskytuje.

Vláknice začervenalá roste roztroušeně na neutrálních až zásaditých půdách pod listnatými stromy, v tomto případě konkrétně pod lípami. Obvykle se objevuje koncem jara a začátkem léta. Tato vláknice může být smrtelně jedovatá, přičemž smrtelná dávka se uvádí kolem 40-50 gramů. Obsahuje muskarin, který způsobuje nadměrné pocení, slinění a zažívací potíže. Je zaznamenán i smrtelný případ otravy, který se stal v Anglii v roce 1937.

Tuto vláknici poznáme podle kuželovitého klobouku, který je vláknitý a v okrových barvách. Charakteristickým znakem je také červenání, které se objevuje na vnějších částech (klobouk, třeň) a postupně i v dužině. Lupeny jsou zprvu bělavé a později našedlé. Třeň je světlý a vláknitý. Vůně je zpočátku slabě ovocná, později může být nepříjemná.

Při záměně bychom se měli zaměřit právě na zmíněné červenání a také na to, že v rámci vláknic se jedná o statný druh. Záměna je možná za vláknici Godeyovu (Inocybe godeyi), která má výrazně odsazenou hlízu na třeni a je menší. Dále za vláknice z okruhu jablečné, které jsou drobnější a mají výrazný ovocný zápach. Někteří nezkušení houbaři si ji také pletou s jedlou čirůvkou májovkou (Calocybe gambosa). Ta má však výraznou moučnou vůni, husté lupeny a nečervená.

Tato vláknice se dá na vhodných lokalitách i najít. Nicméně, takhle pěknou skupinu jsem zatím ještě nenašel.

zdroje:

https://www.myko.cz/myko-atlas/Inocybe-erubescens/

https://en.wikipedia.org/wiki/Inosperma_erubescens

https://houby.naturatlas.cz/vlaknice-zacervenala