Tunelové vidění – podceňovaný zabiják motocyklistů
Velikost zorného pole motocyklisty s integrální přilbou je 110 stupňů. Při jízdě na horním dálničním limitu klesá téměř čtyřikrát. Situaci zhoršuje i řešení složité dopravní situace a nevyježděnost. Optimálně vizuálně vnímat začíná řidič až po ujetí 50 tisíc kilometrů.
Nepřiměřená rychlost jízdy je dlouhodobě hlavní příčinou fatálních nehod zaviněných motocyklisty. Jen v loňském roce měla na svědomí 36 lidských životů a 144 těžkých zranění. Motorkář je pro ostatní hůře viditelný, ve srovnání s osobními automobily je brzdná dráha jeho stroje delší, při řešení zapeklitých situací snáze ztratí kontrolu nad svým motocyklem. Navíc v případě střetu či pádu je velmi slabě chráněn. Řada rychlých jezdců v jedné stopě přesto spoléhá na to, že je jen tak něco nevyvede z tolik potřebné rovnováhy. Zapomínají však na zákeřného nepřítele – tunelové vidění. Zákonitost v podobě zužujícího se zorného pole v závislosti na zvyšující se rychlosti jízdy.
Zatímco zorné pole motocyklisty s integrální přilbou na hlavě v nulové rychlosti je zhruba 110 stupňů, při rychlosti výrazně překračující povolený maximální dálniční limit se blíží nule. Jízda vysokou rychlostí skutečně připomíná jízdu v tunelu. Řidič ostře vnímá omezený výsek silnice, vše ostatní jako by neexistovalo.
V případě nějaké nenadálé situace, kterou musí jezdec v jedné stopě řešit, může docházet k dalšímu zúžení zorného pole. Čím větší množství informací je třeba v daný okamžik zpracovat, k tím většímu zúžení zorného pole dochází. „Hodně ovšem záleží na vyježděnosti konkrétního řidiče. Nadprůměrně ohroženi proto bývají začátečníci,“ dodává Vladimír Mašek, šéfinstruktor projektu Učme se přežít. Na prahu své jezdecké kariéry preferují získávání vizuálních informací především fixací pohledu na konkrétní předměty či vozovku před sebou. Tolik potřebné periferní vidění se u nich zlepšuje postupně, s najetými kilometry. „K optimálnímu vizuálnímu vnímání při řízení vozidla dochází až po ujetí zhruba 50 000 kilometrů, a to v různých dopravních podmínkách. I to je jednou z příčin zvýšené nehodovosti začátečníků,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Zkušení řidiči s tunelovým viděním počítají. Vědí, že se jedná o objektivní zákonitost, před kterou není úniku. „Předvídavá jízda není výrazem jezdecké nezralosti, ale naopak řidičské zkušenosti. Odpovědnosti vůči sobě samému i ostatním,“ říká Roman Budský. A nepodceňujme stav svého zraku. Výzkumy naznačují, že nedostatky ve zrakových funkcích se podepisují na vzniku až 7 procent nehod. A polovina osob s poruchami zorného pole si nebývá svého nedostatku vědoma.
