Aktuálně nejsme schopni v předpovědi rozlišit, zda vznikne, nebo nevznikne tornádo, říká meteorolog Petr Zacharov

Před nedávnem uplynuly dva roky od ničivého tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku. Jak reálné je, že se bude podobná situace v Česku opakovat?
Pokud se někde vyskytují extrémy počasí, je pravděpodobné, že se budou opakovat. Otázkou je samozřejmě, kdy se extrém zopakuje. Jedná se o extrém takového rozsahu, že si ho příroda v dané lokalitě může dovolit třeba jen jednou za sto let. Ale může si ho záhy vybrat i na sto let dopředu. Nicméně mluvíme o pravděpodobnosti vyvozené z relativně krátké doby měření, abychom měli extrémy dobře statisticky zhodnocené.

Pokud budeme každý den házet dvaceti kostkami, je pravděpodobné, že se dvacet jedniček vyskytne, i když je to jev s pravděpodobností 0.00000000000003 procenta. Nic nebrání tomu, aby samé jedničky padly i následující den. Přičemž budeme potřebovat 146 let, abychom každý den vyzkoušeli jinou variantu – a mohli naše „měření“ statisticky zhodnotit.

Dokážeme po dvou letech lépe podobné extrémní jevy předpovídat?
Pokud budeme mluvit o silných bouřích, tak v současné době dokážeme předpovědět bouře minimálně na jeden den dopředu. Co si ovšem běžný uživatel předpovědi neuvědomuje, jedná se vždy o plošnou předpověď. Obávám se, že ani v dohledné době nebude možné předvídat výskyt například krupobití na Kladně, ale ve středních Čechách. Meteorologové hodnotí podmínky pro vznik bouří v ploše, jejich přesná lokalizace ale závisí na mnoha neměřitelných faktorech, například na vlhkosti půdy všech jednotlivých polí nebo luk okolo vás.

I když model předpovědi počasí spočítá intenzivní přeháňku právě třeba na Kladno, je to jen modelový pohled na aktuální situaci založený třeba právě na zmíněném nedostatku vstupních dat. Proto je nutné brát předpověď jako plošnou a například i v Berouně počítat s nebezpečím intenzivního deště.

Pro tornáda je situace ještě složitější. Pro samotnou bouři je vytvoření tornáda tak složitý proces, že nedokážeme říci, proč některá bouře tornádo vytvoří a jiná velmi podobná bouře tornádo nevytvoří. Například na konci června 2021 se na jižní Moravě vyskytlo hned několik bouří, tornádo spustila naštěstí pouze jediná.

V minulých dvou letech vznikla na Českém hydrologickém ústavu nová Konvektivní skupina složená z meteorologů s velkými znalostmi a zkušenostmi se silnými bouřemi. Členové skupiny pomáhají předvídat a interpretovat předpovědi silných bouří a vysvětlují předpovědi i aktuální situaci na sociálních sítích.

Na kolik je tedy pravděpodobné, že riziko tornáda s dostatečným předstihem meteorologové predikují?
V současné době a asi ani v blízké budoucnosti nebudeme moci v předpovědi rozlišit, zda vznikne nebo nevznikne tornádo. V první řadě je zapotřebí předpovědět, v jaké lokalitě, například kraji Česka, se mohou vyskytnout silné bouře. Už to není jednoduchý úkol. Pokud bude navíc například vyšší vlhkost při zemském povrchu a velký rozdíl ve směru a rychlosti větru ve spodních tisíci metrech, může se zdát atmosféra příznivá pro vznik tornáda. Nicméně takových situací se během letní sezony vyskytne více, i když se tornáda tak často nevyskytují. Navíc okolní bouře mohou pozměnit přízemní vrstvu atmosféry ku prospěchu ale i neprospěchu vzniku tornáda. Takové lokální změny měřit neumíme, nemáme dostatečné množství detailních drahých přístrojů, a nedokážeme tak ani odhadnout případný zvýšený potenciál vzniku tornáda. Na druhou stranu zase nemůže meteorolog při vhodných podmínkách vždy varovat před tornádem, neboť by taková předpověď mohla vést k panice, či při častém varování dokonce k ignorování výstrahy.

Jak jsme v predikci podobných jevů například v porovnání s jinými zeměmi?
Ve srovnání se západní Evropou v podstatě stejně. V USA mají díky daleko vyššímu počtu tornád (v průměru 1200 ročně) vybudovaný systém dobrovolnických i profesionálních hlídek, které po varování a detekci bouře na radaru jedou k bouři a sledují, či dokonce měří, co se s bouří děje. Pokud zaznamenají vznik tornáda, dají vědět předpovědnímu centru a na základě odhadu pohybu bouře se vydá varování obyvatel před tornádem. V České republice případně v Evropě nemá podobný systém smysl, neboť se zde vyskytuje v průměru pouze jedno až tři tornáda ročně, a to převážně slabá s krátkou dobou života.

Má na vzniku tornád podíl stále častěji komentovaná klimatická změna?
Na vznik tornád pravděpodobně ne. Pro vznik tornád je zapotřebí velkého rozdílu směru a rychlosti větru s výškou, na který má klimatické změna slabý a spíše negativní vliv. I v USA se zdá, že celkový počet silných tornád stagnuje, mění se však vlastnosti tornadické sezony. Sezona může být delší, může přibývat dní s větším počtem tornád a tornáda se mohou stěhovat postupně i do míst, kde dříve nebyla tak častá. Obdobná statistika se v Česku ani v Evropě díky malému ročnímu počtu tornád udělat nedá.

Je asi nepravděpodobné, že by se podařilo zachytit všechny podobné jevy. Například pokud se objeví náznak menšího tornáda někde na loukách, může to uniknout pozornosti. Je tomu tak?
Slabá tornáda skutečně mohou unikat pozornosti. Musíme se totiž uvědomit, že nemáme žádný přístroj, který by dokázal aktuální tornádo změřit. Dva roky před jihomoravským tornádem, tedy v letech 2019 a 2020, nebylo v Česku zaznamenáno žádné tornádo. To ovšem neznamená, že u nás tornádo nebylo. Pokud se tornádo vyskytlo, informace o jeho výskytu nebo případných škodách nedoputovaly různými sítěmi ani médii k meteorologům. Naopak hned v roce 2022 bylo nahlášeno hned pět případů slabých tornád, což můžeme přičítat zjitřené pozornosti veřejnosti a hlavně médií po silném tornádu z roku 2021.

V USA zaznamenali na přelomu století nárůst počtu tornád, ale ukázalo se, že po odečtení slabých tornád zůstal počet silných tornád víceméně konstantní. S příchodem sociálních sítí a chytrých telefonů se informace o výskytu tornáda rychle dostanou do povolaných rukou a jen málokteré tornádo unikne pozornosti.

Už jste to naznačil, ale co je vlastně nutné k tomu, aby takové tornádo vzniklo?
V první řadě bouře. Bez bouře žádné tornádo nevznikne. Pokud už vznikne bouře, tak v případě slabších tornád stačí, aby se bouře dostala nad nějaké rozhraní, na kterém bude výrazná horizontální změna ve směru větru. Můžeme si představit například mořské pobřeží, kde na moři vane vítr jiným směrem, než na břehu. Na takovém rozhraní vzniká tendence větru rotovat s vertikální osou. Pokud bouře nashromáždí dostatečné množství takové rotace, může vzniknout slabší tornádo. Taková tornáda na mořských březích jsou velmi častá a představují významnou část zaznamenaných evropských tornád.

Pokud vznikne opravdu silná bouře, kterou podle zvláštní vnitřní struktury nazýváme supercela, může mít taková bouře tolik síly, že si vytvoří rotaci s vertikální osou sama. Vítr vytékající z bouře a roztékající se po zemi, například se srážkami, totiž vytváří tendenci vzduchu rotovat tentokrát s horizontální osou. Pokud supercela dokáže nasát dostatečné množství takové rotace a transformuje ji na vertikální, opět může vzniknout tornádo.

Vidíme, že cesta k tornádu je velmi složitá, tak se většině bouří nepodaří tornádo vytvořit a to i v případě, že jsou podmínky pro vznik silných bouří a tornáda příznivé.

V posledních letech sledujeme také velmi silné bouřky, před kterými jsou vydávány výstrahy. Dá se všeobecně říci, zda silné bouřky v tuzemsku sílí?
Silné bouřky v Česku byly a budou. I když se s postupující klimatickou změnou budeme častěji potýkat s intenzivními bouřkami, prudkým deštěm ale i epizodami sucha – prostě vyšší variabilitou počasí, neznamená to, že budeme nutně čelit i častějším tornádům.

V Česku se čím dál častěji skloňuje slovní spojení „lovci bouřek.“ Co si pod tím představit?
Lovec bouřek je často amatérský meteorolog, který sleduje předpověď počasí a měření meteorologických radarů, a jezdí fotografovat bouře. Konvektivní bouře jsou totiž velmi fotogenické, a pokud máte zkušenosti i trochu štěstí, může se vám povést skutečně dramatický snímek bouře.

V červnu zasáhly Bavorsko a část České republiky velmi silné bouřky. Jak by se měl zachovat člověk, který v moment, kdy bouřky doprovázené silným deštěm nebo kroupy přijdou, stanuje například ve volné přírodě?
Zaprvé by člověk neměl podceňovat ani přírodu ani počasí a při výletu v přírodě sledovat předpověď. V současné době se stále více lidí chová velmi sobecky a myslí si, že se jim nemůže nic stát nebo, že je někdo hned zachrání. To je velmi nezodpovědný přístup.

Když už se něco takové ale stane, je konečně čas zkusit použít zdravý rozum. Nejlepší úkryt před nebezpečným počasím je samozřejmě pevná budova. Mimo budovy je dobré se při bouřce nebo dešti schovat například v lese ale ne pod ojedinělé stromy například na loukách či polích. V otevřené krajině se při bouřce doporučuje nevyčnívat v krajině, přečkat blízkou bouřku v podřepu s nohama u sebe.

Většina z nás je zvyklá využívat chytré telefony. Proč na sledování bouří spolehlivě nefungují žádné aplikace, když jiné jevy dokážeme poměrně spolehlivě zjistit z aplikací?
Na sledování již vniklých bouří je ideální měření meteorologických radarů. To se dá najít v různých aplikacích, samozřejmě hlavně v aplikaci provozovatele radarů, tedy Českého hydrometeorologického ústavu. Součástí aplikací bývá i hodinová předpověď pohybu bouří, takže si můžete udělat představu, jestli vás bouře ohrožují.

V delším časovém horizontu je potřeba sledovat plošnou předpověď srážek a pamatovat si, že srážky předpovězené v mém okolí mne mohou také zasáhnout, i když zrovna na mojí pozici model žádné srážky předpověděl. Důležité jsou i výstrahy ČHMÚ na nebezpečné bouřkové jevy a taky zprávy Konvektivní skupiny ČHMÚ na sociálních sítích.